Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Od 107/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou dne 14.6.2003 u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal se žalobce vydání směnečného platebního rozkazu, kterým by žalovaným byla stanovena povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně směnečnou pohledávku ve výši 40 336,- Kč s přísl. z titulu jejich povinnosti vyplývající ze směnky ze dne 13.4.2001.

Proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému dne 3.11.2003, č.j. -5, podali oba žalovaní námitky a současně navrhli, aby byla změněna příslušnost soudu a věc byla převedena do místa jejich trvalého bydliště, tj. do B., a to především s ohledem na malou dcerku, kterou nemají kam dát ke hlídání a také z důvodu finančních, které jsou velmi kritické a proto nemohou cestovat k soudním jednáním mimo B.

Žalobce v písemném vyjádření uvedl, že návrh na postoupení věci jinému soudu není důvodný. Poukázal na to, že vzdálenost procesního soudu od bydliště žalovaných není nijak výjimečná a není překážkou účasti žalovaných na jednání. Přikázání věci jinému soudu je institut, který by měl být použit pouze ve výjimečných případech a jsou-li dány mimořádné okolnosti, které tento postup žádají. V daném případě není dán žádný takový důvod a proto navrhl, aby návrh žalovaných na přikázání věci jinému soudu byl zamítnut.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajský soud v Hradci Králové) a Krajskému soudu v Brně, kterému má být věc přikázaná ( věta první ) návrh žalovaných na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázaná jinému soudu

Podle ustanovení věty druhé mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2) cit. ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudce a soudu stanoví zákon (d publikované pod č. ve znění ústavního zákona ) Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečným způsobem ovlivňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázaná, aby vhodnost takového postupu by mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech účastníků projevil nepříznivě.

Důvody uváděné žalovanými pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu nejsou takovými skutečnostmi, které by odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu. Nejvyšší soud České republiky přihlédl k negativnímu stanovisku žalobce a k možnostem, které poskytuje institut dožádání podle ustanovení a proto návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně podle nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. ledna 2005

JUDr. František Faldyna, CSc. , v. r.

předseda senátu