Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 39/2005

U S N E S E N Í

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. , byl obviněnýM. H. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k peněžitému trestu ve výši 15.000,- Kč s náhradním trestném odnětí svobody stanoveným na 5 měsíců.

Podle zjištění Okresního soudu v Kutné Hoře se obviněný dopustil trestného činu skutkem, který spočíval v tom, že jako soukromý podnikatel podnikající pod jménem H. M. C. S. C. C. R. v roce 1997 přijal od obchodní společnosti M. S., a. s., 300.000,- Kč ve dvou splátkách po 150.000,- Kč jako zálohu na plnění z uzavřeného kontraktu, tuto částku nezaúčtoval do příjmů z podnikání, v důsledku čehož mu za zdaňovací období roku 1997 byla ke škodě státu zastoupeného F. ú. v Č. daň z příjmu fyzických osob o 56.544,- Kč nižší.

Odvolání obviněného bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.

Obviněný M. H. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze. Toto usnesení napadl v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu. Dovolání podal s odkazem na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. podle něho spočíval v tom, že Krajský soud v Praze rozhodl o odvolání v jeho nepřítomnosti, přičemž nesprávně vycházel z toho, že podle § 64 odst. 2 tr. ř. nastala tzv. fikce doručení vyrozumění obviněného o veřejném zasedání, ačkoli obviněný měl být k veřejnému zasedání předvolán, takže postup podle § 64 odst. 2 tr. ř. byl vyloučen ustanovením § 64 odst. 4 písm. a) tr. ř. Obviněný namítl, že veřejné zasedání se konalo za situace, kdy o jeho termínu nevěděl a kdy v jeho průběhu byl proveden významný důkaz spisem finančního úřadu, k němuž neměl možnost se podle tr. ř. vyjádřit, takže bylo dotčeno jeho právo na spravedlivý proces garantované v a násl. d. Důvod dovolání podle tr. ř. podle obviněného spočíval v tom, že nebyl důvod k tomu, aby částku 300.000,- Kč přijatou od obchodní společnosti M. S., a. s., zdaňoval, a to vzhledem ke způsobu, jak s ní dále naložil. Namítl, že tento způsob dispozice s uvedenou částkou vyplýval z dokladů, které při daňové kontrole předal finančnímu úřadu. Ohradil se proti tomu, že soudy opřely své zjištění, že k namítané dispozici s částkou 300.000,- Kč nedošlo, o to, že tato částka nebyla zachycena v účetnictví jiného subjektu, jemuž ji zaplatil. Nesouhlas projevil i s tím že pokud jde o jeho zavinění, soudy argumentovaly jeho postupem v jiném obchodním případě. Bez bližšího zdůvodnění zpochybnil také závěr soudů o rozsahu zkrácení daně. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně aby sám ve věci rozhodl o jeho zproštění obžaloby podle tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.

Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je důvodem dovolání to, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.

V posuzovaném případě jde o otázku přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání, v němž Krajský soud v Praze rozhodl o jeho odvolání. Krajský soud v Praze rozhodl v nepřítomnosti obviněného a tento postup vysvětlil v odůvodnění napadeného usnesení tím, že obviněný byl o konání veřejného zasedání „vyrozuměn uložením podle § 64 odst. 2 tr. ř.“. Toto konstatování Krajského soudu v Praze však je v jasném rozporu s obsahem spisu. Poté, co byla věc předložena Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání obviněného, předsedkyně senátu tohoto soudu referátem na č. l. 154 spisu nařídila veřejné zasedání a dala k němu předvolat obviněného s pokynem, aby k předvolání bylo použito vzoru č. 8 tr. ř. Zásilka však byla poštou vrácena zpět Krajskému soudu v Praze s tím, že obviněný si ji po jejím uložení ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Předvolání k veřejnému zasedání tedy nebylo obviněnému fakticky doručeno. Tzv. fikce doručení podle § 64 odst. 2 tr. ř., na kterou Krajský soud v Praze odkázal, nemohla v daném případě nastat, protože to bylo vyloučeno ustanovením § 64 odst. 4 písm. a) tr. ř., které stanoví, že uložit doručovanou zásilku podle § 64 odst. 2 tr. ř. nelze, doručuje-li se obviněnému mimo jiné předvolání k veřejnému zasedání. Okolnost, že Krajský soud v Praze obviněnému skutečně doručoval předvolání k veřejnému zasedání (tj. nikoli pouhé vyrozumění o veřejném zasedání), si Nejvyšší soud ověřil postupem předsedy senátu, který provedl šetření podle § 265o odst. 2 tr. ř. a otevřením obálky, v níž byla zásilka obsažena (č. l. 157 spisu), zjistil, že jejím obsahem je vzor 8 tr. ř. – předvolání obviněného k veřejnému zasedání.

Za tohoto stavu nenastala ohledně předvolání obviněného k veřejnému zasedání o odvolání tzv. fikce doručení, obviněnému nebylo předvolání doručeno a Krajský soud v Praze proto nemohl konat veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného (k tomu viz č. rozh. tr.).

Tím, že Krajský soud v Praze obviněného k veřejnému zasedání předvolával, vyjádřil i to, že považoval jeho osobní účast při něm za nutnou (§ 233 odst. 1 tr. ř.). Zjevně to souviselo s okolností, že Krajský soud v Praze si od F. ú. v Č. zároveň vyžádal originál celého spisu, který se týkal příslušné daňové kontroly u obviněného, a provedl jím ve veřejném zasedání důkaz. Podstatný význam tohoto důkazu pro rozhodnutí o vině obviněného vyžadoval, aby obviněný měl možnost se k němu vyjádřit. Tuto možnost mu Krajský soud v Praze svým postupem odňal.

Krajský soud v Praze nejenže porušil ustanovení trestního řádu o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání, v němž rozhodl o jeho odvolání, tj. ustanovení tr. ř., tr. ř, tr. ř., ale jeho postup byl i nepřijatelným zásahem do ústavně zaručeného práva obviněného na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti, podle d.

Napadené usnesení Krajského soudu v Praze proto nemůže obstát. Vzešlo z řízení, které je zatíženo vadou ve smyslu dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Praze tedy znovu rozhodne o odvolání obviněného v řádně provedeném řízení, v němž odstraní vadu vytknutou tímto usnesením Nejvyššího soudu.

Námitkami, které obviněný uplatnil s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., se Nejvyšší soud za uvedeného stavu již nezabýval. Jestliže napadené usnesení bylo zrušeno proto, že je výsledkem vadně provedeného řízení, a jestliže je nejprve třeba, aby toto řízení bylo provedeno znovu, musí být otázky, které obviněný učinil předmětem svých dovolacích námitek zahrnutých pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nejprve posouzeny odvolacím soudem. Obviněnému se po zrušení napadeného usnesení z důvodu vadně provedeného řízení otvírá možnost, aby meritorní výhrady proti výroku o vině uplatnil v řádně konaném odvolacím řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. ledna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec