Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 68/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného V. F., zastoupeného advokátem, proti povinnému J. K., zastoupenému advokátem, pro 85.124,- Kč s příslušenstvím, srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2003, č.j. -62, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Frýdku - Místku usnesením ze dne 9. 8. 2002, č.j. -48, zamítl návrh, jímž se oprávněný domáhal podle rozsudku téhož soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , nařízení výkonu rozhodnutí k vydobytí pohledávky 85.124,- Kč s 21 % úroky od 1. 11. 1997 do zaplacení, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle soudu prvního stupně oprávněný neprokázal způsobem předvídaným v ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), že splnil svou vzájemnou povinnost vyplývající z podkladového rozhodnutí, popř. že je připraven ji splnit.

Rozhodnutím uvedeným ve výroku krajský soud usnesení soudu prvního stupně v části týkající se věci samé (tj. ve výroku, jímž byl návrh na nařízení výkonu zamítnut) potvrdil a ve výroku o nákladech řízení zrušil (a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení). Oproti soudu prvního stupně shledal odvolací soud rozsudek (obsahující „synallagmatický závazek vyjádřený tím, že povinný byl zavázán zaplatit oprávněnému částku 85.124,- Kč s příslušenstvím … proti vrácení zabudovaného materiálu sestávajícího ze střešní krytiny a dalších věcí zabudovaných do nemovitosti oprávněného, které jsou její součástí“) ve smyslu nevykonatelným; vymezení povinností oprávněného ve vztahu k povinnému je neurčité, neboť není zřejmé, kdo z účastníků je povinen zabudovaný materiál „odmontovat.“

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl v části, jíž bylo usnesení soudu prvního stupně ve věci samé potvrzeno, oprávněný dovoláním, namítaje nesprávné právní posouzení věci ( ). Vedle argumentů zpochybňujících závěr soudu prvního stupně o neprokázání připravenosti splnit vzájemnou povinnost prosazuje také názor, že je-li v podkladovém rozsudku uvedeno „proti vrácení zabudovaného materiálu,“ pak povinnost věci demontovat zatěžuje povinného, který je ostatně zabudoval. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je podle ustanovení , odst. 2 a přípustné (bylo potvrzeno usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl – při vázanosti právním názorem odvolacího soudu – ve věci samé jinak než v dřívějším usnesení ze dne 9. 1. 2001, č.j. -5, kterým nařídil výkon rozhodnutí) a je i důvodné.

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení , nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Podle ustanovení lze výkon rozhodnutí nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti. Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí ( ).

Podle jestliže je to, co ukládá rozhodnutí povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit výkon rozhodnutí, jen prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit (odst. 1). V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti rozhodnutí připojitu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrno, že se splnila podmínka nebo že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit (odstavec 2).

Jedním z předpokladů nařízení výkonu rozhodnutí je materiální vykonatelnost podkladového rozhodnutí, tj. vykonatelnost z hlediska obsahových náležitostí, jimiž jsou určitost, srozumitelnost a přesnost v označení subjektů práv a povinností i ve vyjádření uložené povinnosti, o jejíž nucený výkon jde, případně vzájemné povinnosti oprávněného, na jejíž splnění je vázáno plnění povinného. Závěr, že rozhodnutí vydané soudem není vykonatelné, je namístě teprve tehdy, když z jeho obsahu náležitosti uvedené v ustanovení (vyjma lhůty k plnění, pro niž platí v takovém případě zvláštní režim, viz ) nejsou dovoditelné.

V projednávaném případě je titulem, jehož výkon oprávněný navrhl, rozsudek Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. ; povinný byl zavázán zaplatit oprávněnému 85.124,- Kč s 21 % úroky z prodlení od 1. 11. 1997 do zaplacení proti „vrácení zabudovaného materiálu sestávajícího ze střešní krytiny z azbestocementových vlnovek v rozsahu 210 m2, z 10 tabulí pozinkovaného plechu, z 28 žlabů, z 27 kusů háků, z 6 kusů objímek, z 15 m svodu, ze 3 kusů kolen, z 60 kusů nýtů, 3 kusů žlabových kotlíků a použitých hřebíků.“

Vzájemná povinnost oprávněného vůči povinnému – v exekučním titulu vyjádřená jako „vrácení zabudovaného materiálu“ – je podle své povahy povinností vydat specifikované věci, které jsou ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), součástí stavby, jejímž vlastníkem povinný není. Jestliže ke splnění vzájemné povinnosti – a to v místě určeném podle obč. zák. – je třeba, aby se ze zabudovaného materiálu staly samostatné movité věci, s nimiž lze jako s předměty právních vztahů nakládat (např. učinit je předmětem vydání), je nezbytné obsah vzájemné povinnosti vyložit tak, že je na oprávněném, aby zajistil separaci materiálu, tj. jeho oddělení od stavby.

Lze uzavřít, že posouzení podkladového rozhodnutí z hlediska určitosti vzájemné povinnosti jako nevykonatelného není správné; Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, ).

Soudy obou stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (, věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. ledna 2005

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu