Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 128/2004

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 3. 2003, č.j. -8, kterým Okresní soud Plzeň - město nařídil podle svého rozsudku ze dne 27. 4. 2001, sp. zn. , k vydobytí pohledávky 220.000,- Kč s 26 % úroky od 29. 6. 1998 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení (27.758,20 Kč) exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. J. D., soudního exekutora ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“). Předpoklady pro nařízení exekuce měl odvolací soud za splněny, zejména – po zjištění, že podkladové rozhodnutí bylo řádně doručeno opatrovníku, který byl ve smyslu ustanoven povinnému jako účastníku neznámého pobytu – uzavřel, že exekuční titul ( ) je vykonatelný.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jímž (podle obsahu) namítá nesprávné právní posouzení věci ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“). Podle názoru dovolatele není k výkonu navržený rozsudek „řádným exekučním titulem,“ neboť byl doručen toliko jeho opatrovníku; pro jeho ustanovení však nebyly splněny zákonné podmínky (kdyby soud v nalézacím řízení učinil opatření ke zjištění pobytu, zjistil by, že se povinný zdržuje na adrese svého trvalého bydliště).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz ), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (rozhodnutí, jímž soud prvního stupně nařídil exekuci, nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se může týkat jen právních otázek, jejichž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá); dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením (nesprávným právním posouzením věci), jehož dovolatel také užil. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (, věta první, ).

Otázka, kterou dovolatel předestřel pro účely dovolacího přezkumu (zda v exekuci může být významná námitka, že v řízení, jehož výsledkem bylo vydání podkladového rozhodnutí, nebyly splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka, s nímž nalézací soud namísto účastníka jednal), výše uvedené znaky nesplňuje, neboť odvolací soud ji vyřešil v souladu s judikaturou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

O nákladech, jež oprávněnému vznikly v dovolacím řízení, rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. ledna 2005

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu