Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
9 C 48/2021-20
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Vladislavou Štulcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 882 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 787 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 787 Kč od 24. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 95 Kč od 7. 3. 2018 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 787 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 787 Kč od 24. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 95 Kč od 7. 3. 2018 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 882 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 95 Kč od 7. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 787 Kč od 24. 4. 2018 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr zemního plynu v odběrném místě na adrese adresa žalovaného. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.
5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřela s žalovaným dne 22. 11. 2017 smlouvu, na základě které dodávala žalovanému zemní plyn do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, a žalovaný se zavázal za odebraný plyn zaplatit dohodnutou cenu. Jelikož žalovaný neuhradil právnímu předchůdci žalobkyně smluvené zálohové platby, zaslal právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne 20. 2. 2018 upomínku, za jejíž vystavení a následné zaslání požadoval uhradit částku ve výši 95 Kč. Splatnost smluvní pokuty ve výši 95 Kč byla stanovena do 6. 3. 2018. Za období od 5. 12. 2017 do 4. 4. 2018 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo znějící na částku 9 787 Kč, splatnou do 23. 4. 2018. Žalovaný na úhradu dlužných částek nezaplatil ničeho. právnická osoba, následně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění dodatku ze dne 27. 3. 2020. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 2. 12. 2020. Dne 2. 12. 2020 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.
6. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně:
7. Podle § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto obchodníkem s plynem a žalovaným jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu (§ 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalovanému zemní plyn a žalovaný se zavázal zaplatit za odebraný plyn dohodnutou cenu. Právní předchůdce žalobkyně za plyn odebraný ve shora uvedeném období vyúčtoval žalovanému částku v celkové výši 9 787 Kč. Žalobkyně, na níž v souladu s § 1879 a násl. o.z., přešla pohledávka za žalovaným z právnická osoba, má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení tj. 24. 4. 2018 a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě v této části vyhověl.
9. Zbytek svého nároku ve výši částky 95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 95 Kč od 7. 3. 2018 do zaplacení uplatňuje žalobkyně s odkazem na všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb, v nichž byl tento poplatek sjednán. Žalobkyní požadovaný poplatek je nutno posoudit jako smluvní pokutu (§ 2048 o. z.), když se rovněž jedná o sankci za porušení smlouvy. V daném případě se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 mimo jiné uvedl, že, obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.). V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách se žalobkyně dopustila jednání v rozporu se shora uvedenou zásadou rovnosti a poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud proto žalobu co do částky 95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 95 Kč od 7. 3. 2018 do zaplacení zamítl (výrok II. rozsudku).
10. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení úspěch pouze částečný, avšak její neúspěch byl v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 882 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.
11. Dále je nutno uvést, že požadavek žalobkyně na odměnu advokáta ve výši stanovené § 7 a.t. soud neshledal opodstatněným, když žaloba byla podána po 1. 7. 2014 a je typově podáním předpokládaným § 14b odst. 1 písm. a) a.t., tedy žalobou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.
12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.