Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 17/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 23. 10. 2002, č.j. -10, kterým Okresní soud Brno - venkov nařídil podle ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), na podkladě seznamu přihlášených pohledávek k vymožení 2.694.785,55 Kč na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. V. N., soudního exekutora. Odvolací soud uzavřel, že seznam přihlášených pohledávek, vyhotovený správcem konkursní podstaty úpadkyně (povinné) v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , je – „bez ohledu na to, zda konkurs byl již pravomocně nařízen či nikoli“ – způsobilým exekučním titulem ( zákona č. 120/200 Sb., , o konkursu a vyrovnání ve znění pozdějších předpisů); námitky týkající se nesprávného postupu konkursního soudu při nařizování konkursu a v přezkumném jednání, pokládal za relevantní pouze v řízení o zastavení exekuce. Výtce, že oprávněná není věcně legitimována, odvolací soud rovněž nepřisvědčil. Smlouvou ze dne 8. 8. 2002 postoupil JUDr. J. Z., správce konkursní podstaty K. B., a. s., předmětnou pohledávku oprávněné; souhlasu povinné jako dlužníka nebylo zapotřebí ( , ve znění pozdějších předpisů).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“). Podle dovolatelky nelze seznam pohledávek vykonat, neboť jako úpadkyně neměla možnost předmětnou pohledávku, kterou co do důvodu v konkursu napadla, zákonem předpokládaným způsobem popřít; podmínka stanovená v , vyjádřená slovy „ … kterou úpadce výslovně nepopřel …,“ zůstala tudíž nenaplněna. Nedostatek aktivní legitimace oprávněné spatřuje v tom, že jí postoupení pohledávky „nikdy nebylo doloženo ani oznámeno.“ Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Oprávněná se ve vyjádření ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby bylo dovolání jako nepřípustné odmítnuto.

Dovolání je podle ustanovení , odst. 3 ve spojení s , odst. 2 a přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam; otázku, za jakých předpokladů je seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem, Nejvyšší soud dosud neřešil (otázka procesního nástupnictví oprávněné ve smyslu , 4 již znaky ustanovení , odst. 3 nesplňuje, neboť odvolací soud ji vyřešil standardně).

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Z obsahu spisu vyplývá, že usnesením Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 1999, sp. zn. , byl na majetek povinné prohlášen konkurs; k odvolání úpadkyně odvolací soud – po přezkumném jednání dne 15. 7. 1999, při němž byla do seznamu přihlášek zapsána i vymáhaná pohledávka – uvedené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení jsou exekučním titulem jiná – než pod písmeny a/ až f/ cit. ustanovení uvedená – vykonatelná rozhodnutí, schválené smíry ay.

Pro posouzení, zda seznam přihlášených pohledávek má (jako „jiná listina“ ve smyslu shora citovaného ustanovení) povahu exekučního titulu, je – se zřetelem k době, kdy se stal součástí zápisu o přezkumném jednání – rozhodný , o konkursu a vyrovnání, ve znění před novelou provedenou (s účinností od 1. 5. 2000) , dále jen „“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2002 pod č. 39, dále jen „R 39/2002“).

Podle ustanovení lze na základě seznamu přihlášek pro zjištěnou pohledávku po právní moci rozvrhového usnesení vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění.

K výkonu rozhodnutí (exekuci) může věřitel přistoupit až poté, co rozvrhové usnesení nabude právní moci. Do té doby – jak bylo vysvětleno v odůvodnění judikátu R 39/2002 – není s konečnou platností stanoveno, zda a v jakém rozsahu zjištěné pohledávky následkem uspokojení (splnění) v konkursu zaniknou. Jakmile se rozvrhové usnesení stane pravomocným (a po jeho splnění nastanou podmínky pro zrušení konkursu podle ), je zřejmé, která ze zjištěných pohledávek a v jakém rozsahu zůstala v konkursu neuspokojena; až v této době mohou věřitelé pro vymožení svých pohledávek, které nebyly uspokojeny v konkursu, vést výkon rozhodnutí na majetek (nároky) dlužníka, který nebyl v konkursu zpeněžen nebo který dlužník získal po zrušení konkursu.

Názor, podle něhož je seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem „bez ohledu na to, zda konkurs byl již pravomocně nařízen či nikoli,“ správný není. Rozhodnutím, kterým bylo usnesení o prohlášení konkursu na majetek povinné zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení, má za následek zrušení konkursu ( ). Protože se tak stalo před vydáním rozvrhového usnesení ( ), není splněn předpoklad pro to, aby seznam přihlášených pohledávek upravený na přezkumném jednání ( ) byl exekučním titulem.

Vycházel-li odvolací soud z názoru opačného, je právní posouzení věci – a v důsledku toho i usnesení – nesprávné; Nejvyšší soud proto jeho rozhodnutí zrušil a jelikož kasační důvody se vztahují i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Soudy obou stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. ledna 2005

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu