Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 136/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněných a) M. V., b) K. H., zastoupených advokátem, proti povinnému B. Š., pro částku 170.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 28. 8. 2003, č.j. -81, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 5. 5. 2003, č. j. -63 ve znění doplňujícího usnesení z 26. 6. 2003, č. j. -75, kterým okresní soud podle odst 1 ve spojení s ustanovením , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), jako opožděné odmítl dovolání povinného proti usnesení z 8. 10. 2002, č. j. -45, jímž krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu z 5. 3. 2002, č. j. -18 o nařízení exekuce.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a odst. 3 a , povinný namítá, že usnesení odvolacího soudu č. j. -81 vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu „v provedeném nevyhovujícím dokazování“ ( ), že „řízení je od samého počátku postiženo vadami, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“ ( ), a že rozhodnutí v důsledku toho spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Oprávnění – s odůvodněním, že dovolání je „zjevně nedůvodné“ – navrhli jeho odmítnutí.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Přípustnost dovolání podle není dána již proto, že napadeným rozhodnutím odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení, kterým by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88).

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení , a , 2 , neboť v předmětném řízení nebylo rozhodnuto ve věcech tam taxativně vyjmenovaných.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ; podle uvedeného ustanovení lze totiž dovolání podat jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla odmítnuta žaloba, případně jiný návrh na zahájení řízení, postupem podle , nikoli tedy v případech, kdy okresní soud dovolání odmítl pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20.11.2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 2003 pod poř. č. 41, jež se sice týká odmítnutí odvolání, jehož závěry však lze s ohledem na ustanovení užít obdobně).

Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je – aniž mohl zkoumat jeho důvodnost – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněným, jež by jinak měli právo na jejich náhradu podle , a , takové náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva ( ) totiž nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jelikož to svým obsahem (návrhem na odmítnutí dovolání pro jeho zjevnou nedůvodnost) k výsledku dovolacího řízení (odmítnutí dovolání pro nepřípustnost, aniž jeho důvodnost mohla být zkoumána) nevedlo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. ledna 2005

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu