Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 134/2021-26
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
anonymizováno adresa žalobkyně
anonymizována dvě slova jméno příjmení, anonymizována dvě slova
anonymizováno adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 5 757 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna žalobkyni uhradit částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím ve výši 8,25 % ročně od 7. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 2 757 Kč s úrokem z této částky jdoucím od 12. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně a dále s úrokem z částky 3 000 Kč jdoucím od 12. 9. 2019 do 6. 5. 2021 ve výši 10 % ročně a s úrokem z částky 3 000 Kč jdoucím od 7. 5. 2021 do zaplacení ve výši 1,75 % ročně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna žalobkyni uhradit částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím ve výši 8,25 % ročně od 7. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 2 757 Kč s úrokem z této částky jdoucím od 12. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně a dále s úrokem z částky 3 000 Kč jdoucím od 12. 9. 2019 do 6. 5. 2021 ve výši 10 % ročně a s úrokem z částky 3 000 Kč jdoucím od 7. 5. 2021 do zaplacení ve výši 1,75 % ročně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované, aby uhradit částku ve výši 5 757 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že dne 30. 3. 2019 uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu, a to bezúčelový spotřebitelský úvěr, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek společnosti x právnická osoba, webová adresa v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti právnická osoba k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí smlouvy, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá zájemce o úvěr na webové stránce webová adresa nebo v mobilní aplikaci, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti, v případě žalované na email, zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Při uzavírání první smlouvy o úvěru byla ověřena identita žalované. Žalovaná zaslala kopii výpisu z účtu,
resp. printscreen z internetového bankovnictví. Protože se jméno žadatelky o úvěr a vlastníka účtu, které bylo uvedeno v žádosti o uzavření smlouvy, shodovalo, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalované. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované úvěru splácet prostřednictvím jí dostupných registrů NRKI, BRKI a příjmení. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 99 Kč. Schválená výše úvěru byla odeslána prostřednictvím anonymizována dvě slova dne 30. 3. 2019 na účet žalované uvedený ve smlouvě, a to bankovní účet. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky, a to poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. V rámci druhé až osmé splátky byl úrok sjednán pevnou částkou ve výši 147 Kč. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky úrok sjednán nebyl. Úvěr společně s poplatky a úroky byl splatný ve 24 měsíčních splátkách. Splatnosti jednotlivých splátek a výše úroků potom plynou ze splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. Žalovaná za trvání smlouvy nehradila ničeho. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání smlouvy, k jeho úhradě. V souladu se smlouvou byla žalované účtována smluvní pokuta, a to dne 8. 8. 2019 ve výši 500 Kč a dne 4. 6. 2019 ve výši 500 Kč. Smluvní pokutu žalobkyně účtuje v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Výše pokuty je stanovena pevnou částkou na 500 Kč. Dále žalobkyně žalované účtovala účelně vynaložené náklady, a to dne 6. 5. 2019 ve výši 100 Kč, dne 4. 6. 2019 ve výši 100 Kč, dne 24. 6. 2019 ve výši 130 Kč, dne 9. 8. 2019 ve výši 100 Kč a dne 12. 8. 2019 ve výši 130 Kč. Výši účelně vynaložených nákladů žalobkyně stanovila jako poměrnou část za mzdy zaměstnanců žalobkyně, kteří se podílejí na vymáhání dlužných částek, tato částka byla vypočítána na 50 Kč. Dále připočítala náklady na SMS zprávy ve výši 4 Kč. Telefonické hovory mezi žalobkyní a žalovanou byly vyčísleny na 1 Kč. Dále žalobkyně započítala náklady, které vynaložila v souvislosti s provozem budovy částkou 10 Kč a náklady na systém, který využívají operátoři při vymáhání dlužných částek částkou 35 Kč. Dohromady tedy činí výše účelně vynaložených nákladů 100 Kč. V souladu se smlouvou byla žalované dne 24. 6. 2019 zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, ve které byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky
a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky. V souvislosti s tímto dopisem byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. V souladu se smlouvou byl úvěr ke dni 12. 8. 2019 zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. V souvislosti s tímto dopisem byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. Dále byla žalované účtována jednorázová smluvní pokuta, vypočtena jako 10 % z nezaplacené jistiny a úroků ve výši 358 Kč, která jí byla účtována dne 20. 12. 2019. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 5 757 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč (5 x 99 Kč), poplatků za SMS servis v celkové výši 245 Kč (5 x 49 Kč), úroků v celkové výši 588 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 560 Kč a ze smluvních pokut v celkové výši 1 358 Kč. Žalovaná na svém dluhu neuhradila ničeho ani po předžalobní výzvě.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila.
4. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, z nichž učinil níže uvedená skutková zjištění.
5. Žalobkyně dne 30. 3. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru ID žádosti číslo, ID klienta číslo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, který měla žalovaná zaplatit žalobkyni spolu s úrokem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky celkem částkou ve výši 7 680 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách stanovených ve splátkovém kalendáři. Úrok byl sjednán částkou 147 Kč za 2. až 8. měsíc trvání úvěru. Dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 Kč a poplatky, které za služby, které se hradí pouze pro případ, kdy je daná služba využita (poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně). Ve smlouvě byly dále sjednány pro případ nesplácení úvěru náklady spojené s upomínáním v minimální částce 100 Kč, jejíž případné zvýšení bylo možno měnit dle reálných nákladů vstupujících do kalkulace, smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru a zákonný úrok z prodlení. V případě prodlení se zaplacením splátky byla žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalobkyně se žalovanou uzavřeli smlouvu prostředky dálkové elektronické komunikace prostřednictvím zaslání SMS s příjmení na telefonní číslo zadané při zadání smlouvy, kdy tento příjmení byl následně zadán žalovanou při akceptaci smlouvy. Totožnost žalované byla ověřena printscreenem jejího běžného účtu bankovní účet a kopií jejího občanského průkazu. Na běžném účtu žalované činil zůstatek mínus 36,93 Kč. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta žalobkyní částka ve výši 3 000 Kč. Žalovaná za trvání smlouvy nehradila ničeho. Žalobkyně vyhotovila dne 24. 6. 2019 výzvu před zesplatněním celého úvěru, v textu této smlouvy byla výzva k okamžité úhradě dlužné částky a upozornění na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky.
V souvislosti s tímto dopisem byly žalované účtovány náklady ve výši 130 Kč. Žalobkyně vyhotovila dne 12. 8. 2019 dopis, v jehož textu byla výzva k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. V souvislosti s tímto dopisem byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. V souladu se smlouvou byla žalované účtována smluvní pokuta, a to dne 8. 8. 2019 ve výši 500 Kč a dne 4. 6. 2019 ve výši 500 Kč. Kromě nákladů spojených se zasláním výše uvedených výzev žalobkyně žalované účtovala účelně vynaložené náklady, a to dne 6. 5. 2019 ve výši 100 Kč, dne 4. 6. 2019 ve výši 100 Kč a dne 9. 8. 2019 ve výši 100 Kč. Dále byla žalované účtována jednorázová smluvní pokuta, vypočtena jako 10 % z nezaplacené jistiny a úroků. Smluvní pokuta ve výši 358 Kč byla účtována dne 20. 12. 2019. Žalované byly účtovány kromě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, rovněž sjednané poplatky za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč (5 x 99 Kč) a poplatky za SMS servis
v celkové výši 245 Kč (5 x 49 Kč). Žalobkyně vyhotovila předžalobní výzvu k plnění ze dne 7. 8. 2020 adresovanou žalované, v jejímž textu je výzva k uhrazení dlužné částky do 30 dnů od sepsání výzvy.
6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:
Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění ke dni 30. 3. 2019 (dále jen
„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.
Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni 30. 3. 2019 (dále jen„ ZSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s
§ 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle § 2991 „o.z.“ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle číslo o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, v řízení však nebylo prokázáno, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně splácet úvěr. Žalobkyně stran zkoumání úvěruschopnosti pouze uvedla, že jí zkoumala skrze jí dostupné registry příjmení a NRKI a BRKRI, nijak však za řízení neuvedla, jak konkrétně úvěruschopnost ověřovala. V řízení nebylo nikterak prokázáno, že by žalobkyně tyto údaje, jakkoliv ověřovala. Z printscreenu výpisu z účtu žalované navíc bylo zřetelné, že její zůstatek na běžném účtu je v mínusové položce, z čehož lze dojít k závěru, že její finanční situace nebude příznivá, tedy riziko, že nebude schopna úvěr splatit je vyšší, žalobkyně však k této skutečnosti nijak nepřihlédla. Soud by k povinnosti žalobkyně prokázat, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala s náležitou péčí žalobkyni poučil dle § 118a o.s.ř. o.s.ř. , nicméně tím, že se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, připravila se o dobrodiní poučení.
8. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ve spojení s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.
9. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku sp.zn. C číslo ze dne 5. 3. 2020 konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie.
10. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.
11. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalované 3 000 Kč, plnila dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí částku 3 000 Kč.
12. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z bezdůvodného obohacení ve výši 3 000 Kč, a to od 7. 5. 2021, tedy ode dne následujícího poté, co se žaloba zaslaná žalované soudem dostala do dispozice žalované, resp. kdy byla uložena k vyzvednutí. Tento den je prvním dnem, kdy se žalovaná o tom, že dluží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení, mohla dozvědět, tedy den kdy nastala splatnost bezdůvodného obohacení, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyní vyhotovované výzvy byly žalované zasílány. Stejně tak nebylo prokázáno, že by žalované byla zaslána výzva předžalobní.
13. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že žalobě vyhověl co do částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 7. 5. 2021 do zaplacení (výrok I.) a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků, neboť každý z účastníků měl úspěch ve věci pouze částečný, přičemž míra jejich úspěchu (při zohlednění celkové částky včetně příslušenství) byla přibližně stejná.
15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.