Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 25/2021-21
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku se žaloba zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku se žaloba zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši částka a se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu řádně a včas neuhrazeného úvěru ve výši částka, který na základě smlouvy ze dne datum poskytla žalovanému.
2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že úvěryschopnost žalovaného posuzovala s odbornou péčí, přičemž vycházela z informací získaných od žalovaného. Kromě toho sama aktivně ověřovala získané informace nahlédnutím do databází typu BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra a dalších, což si soud může případně ověřit. Získané informace porovnávala s historickými daty Českého statistického úřadu a stanovila výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřila výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřila z„ interních i externích zdrojů“. Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí částka měsíčně a celkový příjem domácnosti je částka čistého. Bylo zjištěno, že má závazky vůči třetím osobám v celkové výši částka. Po individuálním zhodnocení tedy žádosti o poskytnutí úvěru vyhověla a schválila Expres půjčku ve výši částka s měsíční splátkou ve výši částka.
3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Ze smlouvy o úvěru Expres půjčka ze dne datum, včetně vysvětlení některých pojmů, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku poplatků a všeobecných produktových podmínek soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s roční úrokovou sazbou ve výši 13,4 % splácet po 72 měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, poslední splátku pak ve výši částka. Z dané smlouvy plyne, že žalovaný prohlásil, že žalobkyně bude mít po celou dobu trvání smluvního vztahu úplné, přesné a pravdivé údaje týkající se mj. jeho schopnosti řádně a včas splácet. Žalovaný rovněž potvrdil, že byl schopen posoudit, že úvěr odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.
5. Z výpisů z úvěrového účtu za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaný čerpal dne datum částku ve výši částka a žalobkyni následně postupně uhradil celkem částka.
6. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.
7. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
11. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
15. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru ukládá věřiteli (poskytovateli spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté může věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením, nemůže vyjít z informací o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech získaných toliko od spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
16. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda žalobkyně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je přitom soud povinen zabývat se z úřední povinnosti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má kromě toho vyplývat, pokud je úvěr poskytnut, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Jedině tak totiž splní poskytovatel úvěru i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele, aniž by to znamenalo, že tím presumuje jeho nepoctivost.
17. V posuzované věci pak soud na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. zcela splatit poskytnutý spotřebitelský úvěr ve výši částka. Žalobkyně přitom ani k výzvě soudu nepředložila žádné dokumenty, které by dokázaly doložit, že k posouzení úvěryschopnosti došlo ve smyslu shora uvedeném. Nebylo jakkoli prokázáno, že by se žalobkyně zabývala např. příjmovými možnostmi žalovaného, jeho pravidelnými výdaji na bydlení a domácnost nebo finančními rezervami, a to aktivně tak, že by nevycházela pouze z jeho nedoložených tvrzení. Nutno dodat, že ani nahlížení do shora uvedených či obdobných rejstříků a databází nemůže takovou činnost nahradit. příjmení totiž poskytovatel spotřebitelského úvěru dostál své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí úvěryschopnost spotřebitele, musí pro svůj případný kladný závěr o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr shromáždit podklady typu pracovní smlouvy, výplatních pásek, výpisů z účtu, doklady SIPO, nájemní smlouvy apod., ostatně právě tyto doklady pak jsou schopny prokázat řádné posuzování úvěryschopnosti žalovaného v soudním řízení.
18. Soud tedy musí konstatovat, že shora zmíněné poměry žalovaného zjevně nebyly zjišťovány a ze strany žalobkyně tak nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o úvěryschopnosti žalovaného. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. neplatná. Zákonná povinnost posouzení úvěruschopnosti přitom chrání nejen vlastního spotřebitele před negativními důsledky jeho případné neschopnosti poskytnutý úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. (srov. citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Poskytnutí úvěru tudíž v daném případě nejen odporuje zákonu, ale také zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o. z. neplatná i z tohoto důvodu.
19. Jestliže však žalobkyně i přes neplatnost smlouvy poskytla žalovanému částku částka, plnila podle § 2991 o. z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení, tedy toho, co sama plnila. Žalovaný doposud na tento dluh uhradil postupně celkem částka.
20. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl jen co do částky částka, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil a doposud ji žalobkyni nezaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný je ve vztahu k vydání uvedeného bezdůvodného obohacení v prodlení (§ 1968 o. z.), vyhověl soud žalobě i ohledně požadovaných zákonných úroků z prodlení z této částky (k tomuto nároku srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99 , publikován pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a to od datum, kdy žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou žalovaného k zaplacení, ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že zčásti úspěšné žalobkyni náleží jen poměrná část nákladů řízení. Ty se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z odměny advokáta, kterému podle § 1 odst. 2 , § 6 odst. 1 , § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif “) náleží odměna ve výši částka za čtyři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne datum a datum) a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý tento úkon, to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši částka Celkem tak jde o částku částka, přiznána však byla pouze poměrná část v rozsahu 40 % vzhledem k tomu, že žalobkyně byla úspěšná ze 70 % a žalovaný byl proto úspěšný z 30 %.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.