Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 579/2020
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Punčochářem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupený titul. jméno příjmení, advokátkou,
sídlem adresa,
proti
žalované: celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení částky 20.008,76 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10.492,27 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 10.492,27 Kč ode dne 1. 1. 2018 do zaplacení a částku 9.516,49 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.253 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10.492,27 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 10.492,27 Kč ode dne 1. 1. 2018 do zaplacení a částku 9.516,49 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.253 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu domáhal úhrady shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná s žalobcem uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo v rámci které žalobce poskytl žalované finanční prostředky v souhrnné výši 22.000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala uhradit jednak jistinu včetně úroků, administrativní poplatky a smluvní pokutu v případě prodlení se splácením úvěru. Sjednaná minimální měsíční splátka činila 746 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 31. 12. 2016. Žalovaná se se splátkou splatnou dne 31. 8. 2017 dostala do prodlení o více než 75 kalendářních dní v důsledku čehož, došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 31. 12. 2017. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila 10.492,77 Kč, sestávající z jistiny ve výši 8.490,41 Kč, částky 564,47 Kč nesplaceného úroku z aktuální vyčerpané jistiny úvěru, administrativního poplatku ve výši 400 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 137,39 Kč z prodlení se splátkami do zesplatnění úvěru a částky 900 Kč jako poplatku za vystavení upomínky. Žalobce rovněž po žalované požaduje zaplacení částky 9.516,49 Kč představující smluvní pokutu, která činí 0,1 % z části nesplaceného úvěru a dalších přirostlých úroků v okamžiku zesplatnění úvěru.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.
3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně tak učinila výslovně v žalobě a žalovaný nereagoval na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud z předložené smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne datum zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr v částce 10.000 Kč s minimální měsíční splátkou ve výši 746 Kč, s datem splatnosti úvěru dne 31. 5. 2018. Dle bodu 8.1. předmětné smlouvy se za hrubé porušení smlouvy považuje prodlení dlužníka s kteroukoliv splátkou, či její částí, delší než 75 kalendářních dnů. Podle bodu 8.3. v případě, že dlužník poruší povinnost dle bodu 8.1. činí smluvní pokuta 0,1 % z tzv. zvýšené jistiny po zesplatnění. Soud z výdajového pokladního dokladu ze dne datum zjistil, že žalované byla vyplacena částka 10.000 Kč. Z návrhu na poskytnutí úvěru označeného jako přílohu ke smlouvě o úvěru číslo z téhož dne, tj. 3. 11. 2016, za účelem poskytnutí úvěryschopnosti žalované, bylo zjištěno, že mezi osobními údaji žalované byly uvedeny informace týkající se příjmů a výdajů žalované. Dosahované příjmy žalované činily částku 48.000 Kč a celkové výdaje cca 26.000 Kč. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi právnická osoba jako zaměstnavatelem a žalovanou, bylo zjištěno, že mzda žalované činí 52.500 Kč. Z výplatních pásek za období od července do září 2016 bylo zjištěno, že čistá mzda žalované představuje částku 38.235 Kč. Z žádosti o bezhotovostní čerpání úvěru ze dne 3. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná požádala o čerpání částky 12.000 Kč ze splacené části předmětného úvěru. Upomínkou ze dne 15. 12. 2017 byla žalovaná upozorněna na nedoplatek, který vznikl nesplacením splátky v termínu s tím, že celková dlužná částka ke dni vystavení upomínky činila 3.241,80 Kč. Z rozpisu úhrad k úvěru číslo vyplývá, že žalovaná celkem uhradila 13.509,59 Kč, dále že ze strany žalované došlo k čerpání částky 10.000 Kč v hotovosti dne datum a dne 5. 6. 2017 ve výši 12.000 Kč. V rámci tohoto rozpisu celková dlužná částka činí 10.492,27 Kč, z čehož jistina je 8.490,41 Kč, poplatky 900 Kč, administrativní poplatek 400 Kč, úroky ve výši 564,47 Kč a smluvní pokuta za prodlení do zesplatnění 137,39 Kč. Z rozpisu smluvní pokuty po zesplatnění činí smluvní pokuta za období od 1. 1. 2018 do 26. 6. 2020 částku 9.516,49 Kč. Z oznámení ze dne 31. 12. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o zesplatnění úvěru, k němuž došlo dne 31. 12. 2017 a rovněž byla vyzvána i k zaplacení celé dlužné částky, které bylo žalované zasláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pod podacím číslem RR2605499052F na adresu trvalého bydliště. Předžalobní výzvou ze dne 14. 5. 2018 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby pod podacím číslem číslo zásilky.
5. Tvrzená smlouva je svou povahou smlouvou o spotřebitelském úvěru, jak je definován v ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen,, zákon č. 145/2010 Sb.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
6. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Ve smyslu tohoto ustanovení věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Nejvyšší soud ČR v rozsudku pod sp. zn. spisová značka uvedl, že povinnost posouzení úvěryschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence. V neposlední řad chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěryschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu tímto zákonem, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
8. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil úvěryschopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, viz ústavní nález sp. zn. ústavní nález.
9. Z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. ústavní nález, vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimky představují specifické případy., kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob).
10. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že v daném případě spotřebitelský úvěr byl mezi stranami platně uzavřen, tj. v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. Žalobce vyvinul náležitou odbornou péči v případě posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Tato skutečnost vyplývá z pracovní smlouvy a jednotlivých výplatních pásek, které žalobci žalovaná poskytla. S ohledem na výši poskytnutého úvěru a výši čistého příjmu, kterého žalovaná dosahovala, lze oprávněně dojít k závěru, že žalobce měl zcela legitimní očekávání, že žalovaná bude schopna úvěr splácet řádně a včas, a proto lze přisvědčit žalobci, že v daném případě vyvinul patřičnou odbornou péči při posouzení úvěryschopnosti žalované. Rovněž soud shledal nárok žalobce ve vztahu ke smluvní pokutě důvodným. Smluvní ujednání mají dostatečnou velikost písma, tj. nebyla jakkoliv menší velikosti oproti okolnímu textu. Rovněž taková ujednání byla včleněna do samotného textu smlouvy o poskytnutí úvěru.
11. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobci se podařilo prokázat svůj nárok co do důvodu a jeho výše, včetně důvodnosti a výše smluvní pokuty. Jelikož žalovaná žalobci svůj závazek řádně a včas neuhradila, dostala se do prodlení a ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. z.“), a je povinna zaplatit žalobci také úrok z prodlení, jehož výše se podle ust. § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud za tohoto stavu žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení.
12. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 801 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 300 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 30.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 900 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 252 Kč Celkem soud žalobci přiznal na náhradě 2.253 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
13. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon soudního rozhodnutí.