Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
0628591BA7ABBD91C1257A4E0064A72C.html
HTML · 9.06 KB
No categories available
21 Cdo 1307/2004
U S N E S E N Í
O d ů v o d n ě n í:
O dovolání, které žalovaná podala proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2004 č.j. 16 Co 506/2003-249, rozhodl Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 26.10.2004 č.j. 21 Cdo 1307/2004-273 tak, že dovolání zamítl; současně bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Podáním ze dne 3.11.2004 žalovaná dovolacímu soudu sdělila, že své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bere zpět.
Z ustanovení § 243b odst.5 věty druhé o.s.ř. a z přiměřeného užití § 154 odst.1 o.s.ř. (§ 243c odst.1 o.s.ř.) vyplývá, že dovolatel může vzít své dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zpět jen do té doby, dokud dovolací soud o dovolání ještě nerozhodl.
V posuzovaném případě vzala žalovaná své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zpět až v době, kdy o něm již bylo rozhodnuto. Protože za této situace takovýto procesní úkon nemůže mít účastníkem řízení sledovaný procesní následek, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl, že zpětvzetí dovolání je neúčinné.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst.5 věty první, § 224 odst.1 a § 151 odst.1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. ledna 2005
JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.
předseda senátu