Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 77/2021-44

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 8 824 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 278 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 9.12.2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobkyně na zaplacení 3 546 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 5101,64 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1948,10 Kč, úrokem 20,98 % ročně z částky 6000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 6000 Kč ve výši 8,05% ročně jdoucím od 7.12.2019 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 5 278 Kč od 9.12.2015 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 278 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 9.12.2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně nároku žalobkyně na zaplacení 3 546 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 5101,64 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1948,10 Kč, úrokem 20,98 % ročně z částky 6000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 6000 Kč ve výši 8,05% ročně jdoucím od 7.12.2019 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 5 278 Kč od 9.12.2015 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 8 824 Kč s příslušenstvím v podobě úroků a úroků z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Tvrdila, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, spol. právnická osoba (dále předchůdce), po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uzavřeli dne 10.2.2015 smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě předchůdce žalovanému poskytl 6 000 Kč a žalovaný se je zavázal předchůdci vrátit formou 43 týdenních splátek po 222 Kč do 8.12.2015 spolu s poplatkem v celkové výši 3 546 Kč odpovídající součtu kapitalizovaných úroků ve výši 546 Kč za dobu řádného splácení zápůjčky s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 1 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso 1 800 Kč (dále inkaso). Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, když uhradil pouze 722 Kč. Ke dni 612.2019 poté předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která tak nyní po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny 6 000 Kč, dlužných úhrad za služby 2 824 Kč, úroků a úroků z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s  na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

5. Z y označené jako smlouva o zápůjčce má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaný dne 10.2.2015 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se mu ji zavázal vrátit ve formě 43 týdenních (sedmidenních) splátek po 222 Kč spolu s dohodnutým poplatkem v celkové výši 3 546 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 546 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 1 800 Kč. je přitom opatřena podpisem žalovaného a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na zadní straně této y je poté vytištěno čísla smlouvy a připravený formulář pro oznámení odstoupení od smlouvy, tato část však již není žalovaným podepsána.

6. K výše uvedené smlouvě poté byly přiloženy Smluvní podmínky. Dle těchto podmínek dosahuje RPSN 91,66% (čl.3) a úroková sazba 20,98 % (čl. 1). V čl. 8 je poté upraveno právo předchůdce na vyrovnání celého dluhu, pakliže by se žalovaný dostal do prodlení s plněním a v čl. 5 právo žalovaného na odstoupení od této smlouvy.

7. Podle karty zákazníka žalovaný při sjednávání smlouvy uvedené výše předchůdci sdělil, že je svobodný, bezdětný, bydlí ve vlastním, nemá žádné dluhy a pracuje jako uklízeč se mzdou 5 939 Kč měsíčně, přičemž od OSSZ pobírá měsíčně 4 000 Kč Tyto údaje přitom žalovaný předchůdci doložil občanským průkazem, výplatními páskami, pracovní smlouvou, SIPO a výměrem státní podpory.

8. Z y označené jako smlouva o postoupení pohledávek a přílohy č. 1 této smlouvy má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobkyní smlouvu, na jejímž základě došlo ke dni 6.12.2019 k postoupení pohledávky předchůdce za žalovaným z výše uvedené smlouvy na žalobkyni. Téhož dne byla poté tato skutečnost žalovanému oznámena (oznámení o postoupení pohledávky a příslušný podací lístek).

9. Podle výzvy ze dne 22.2.2021 a příslušného podacího lístku byla žalovanému žalobkyní zaslána předžalobní upomínka.

10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Dne 10.2.2015 spolu předchůdce a žalovaný, poté co předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného, uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalovanému poskytl 6 000 Kč a žalovaný se mu jí zavázal vrátit formou 43 pravidelných týdenních splátek po 222 Kč spolu se smluveným poplatkem v celkové výši 3 546 Kč. Poplatek přitom sestával z kapitalizovaných úroků 546 Kč za dobu řádného splácení z úrokové sazby 20,98 % ročně, administrativního poplatku 1 200 Kč a poplatku za hotovostní režim 1 800 Kč Smlouva přitom měla formulářovou podobu a byla podepsána žalovaným. Její součástí poté byly Smluvní podmínky, které byly ke smlouvě přiloženy a nebyly podepsány žádnou ze stran. V podmínkách přitom byly obsaženy základní smluvní ujednání ohledně úroků, RPSN, možnosti zesplatnění a možnosti odstoupení od smlouvy. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, když uhradil toliko 722 Kč. Ke dni 6.12.2019 poté předchůdce postoupil smlouvou o postoupení pohledávek svou pohledávku za žalovaným plynoucí z této smlouvy na žalobkyni.

12. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a , o spotřebitelském úvěru, ve znění do 1.12.2016 (dále ZSÚ).

13. Podle § 2390 o. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

14. Dle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

15. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

16. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

17. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

18. Ust. § 9 odst. 1 ZSÚ uvádí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Dle § 6 ZSÚ a přílohy č. 3 k tomuto zákonu vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha č. 3 k zákonu o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem (není-li však tento požadavek naplněn, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku). Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. listopadu 2013, sp. zn. , v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Informace ve smlouvě je tedy třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž se jedná o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Nadto má tento požadavek zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité, je totiž zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

20. V případě, kdy smlouva neobsahuje potřebné informace o poskytnutém úvěru, nastávají důsledky zakotvené v § 8 ZSÚ. Sankcí za náležité nesplnění informační povinnosti stanovených v § 6 tohoto zákona je, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná. Jediným plněním, které tak může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má poté nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

21. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

22. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaný v pozici vydlužitele a předchůdce v pozici zapůjčitele uzavřeli, poté co předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, smlouvu o zápůjčce, jíž předchůdce žalovanému poskytl 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal předchůdci vrátit formou splátek spolu s poplatkem ve výši 3 546 Kč. Žalovaný však na tyto zápůjčky uhradil toliko 722 Kč.

24. Pro vyhodnocení nároku žalobkyně na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o zápůjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením ZSÚ a ustanovením o.z. Soud se tedy nejprve zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o zápůjčce byla žalovaným řádně podepsána. Žalovaný tedy v době podpisu věděl, že celková dlužná částka bude činit 9 546 Kč. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel/předchůdce stanovil výši jednotlivých položek poplatku, zejména úroku z půjčených peněz. V tomto bodě jsou tak smlouvy v rozporu s § 6 ZSÚ, neboť neobsahují informace stanovené přílohou č. 3 k tomuto zákonu. Jednou z těchto povinných informací je totiž právě stanovení výpůjční úrokové sazby, podmínek upravujících použití této sazby a případně údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby. Dále také smlouva neobsahuje údaj o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr a informace o právu na odstoupení od smlouvy a stanovení podmínek, za kterých tak lze učinit. Tuto skutečnost přitom nemůže zhojit tvrzení žalobkyně o tom, že takové údaje jsou obsahem smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smluv. V této souvislosti lze plně odkázat na shora citovaný nález Ústavního soudu.

25. S ohledem na uvedené proto soud uzavřel, že daná smlouva o zápůjčce je v části ujednání o výši poplatku neplatná dle § 1813 o.z., a předchůdci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla. Jediným plněním, kterého by se tedy mohlo předchůdci, resp. žalobkyni, na níž byla pohledávka předchůdce vůči žalovanému z dané smlouvy platně postoupena, a je tak ve věci aktivně legitimována, jako věřiteli dostat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Požadavek na zaplacení takového úroku však žalobkyně neuplatnila.

26. Žalovanému bylo na základě daných smluv poskytnuto 6 000 Kč, přičemž na ni uhradil toliko 722 Kč, na jistinu tak zbývá doplatit 5 278 Kč. Soud proto ve výroku I tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit, a to spolu s úroky z prodlení z dané částky ve výši stanovené od 9.12.2015, tj. od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním dané částky do prodlení.

27. Ve zbývajícím rozsahu poté soud žalobu zamítl (výrok II), kdy vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila v žalobě nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z jistiny 6 000 Kč, přičemž jej částečně kapitalizovala, a soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen uhradit jistinu toliko ve výši 5 278 Kč, zamítl rovněž zcela kapitalizovaný úrok z prodlení (za danou dobu došlo k přiznání úroku z prodlení dle ) a zčásti i jeho nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení za dané období v rozsahu převyšujícím úrok stanovený dle plynoucí z přiznané výše jistiny (náleží mu totiž nižší úrok z prodlení, jelikož plyne z nižší soudem přiznané jistiny).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , kdy žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, jelikož měl žalovaný ve věci převažující úspěch, žádné náklady mu však nevznikly.

29. Lhůta k úhradě byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.