Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Od 85/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve shora uvedené věci podáním ze dne 18.3.2004 žalobce jednak vznesl námitku podjatosti všech soudců Obvodního soudu pro Prahu 1, jednak navrhl, aby předmětná věc byla přikázána Městskému soudu v Brně jak z důvodu vyloučení soudců Obvodního soudu pro Prahu l, tak i z důvodu vhodnosti.

Námitkou podjatosti soudců Obvodního soudu pro Prahu l se zabýval Městský soud v Praze, který usnesením ze dne 30.6.2004, č.j. -125 rozhodl, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 1 nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u uvedeného soudu pod sp. zn. .

V návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti žalobce uvedl, že je dlouhodobě bez jakéhokoliv příjmu, bez majetku, odkázán na sociální dávky a navíc sužován dlouhodobě bolestmi v oblasti páteře, práce neschopen od 17.10.2003. Není proto spravedlivé po žalobci požadovat, aby se dostavoval k jednání do 200 km vzdáleného místa, když navíc nemá prokazatelně finanční prostředky na cestovné. Navrhl, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně s poukazem na to, že v Brně též došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody žalobce se zde i zdržuje.

Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu žalobce prohlásila, že nesouhlasí s delegací věci k Městskému soudu v Brně. Uvedla, že v Praze se nachází nejen sídlo žalované, ale i sídlo další dotčené instituce – Č. n. b. Pokud budou v důkazním řízení vyslýcháni pracovníci těchto institucí, nejsou splněny podmínky pro delegaci podle Ze žalobcova návrhu nevyplývají žádné důkazy, pro jejichž provedení by bylo vhodné delegovat věc k Městskému soudu v Brně.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 1) a Městskému soudu v Brně, kterému má být věc přikázána ( , věta první ) žalobcův návrh na přikázání věci jinému než příslušnému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení věty druhé mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být přikázána.

Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech daného případu. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d publikované pod č. ve znění ústavního ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečným způsobem odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, ke kterému má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.

Důvody, v jejichž existenci žalobce spatřuje splnění podmínek vyžadovaných ustanovením pro přikázání věci jinému soudu, tj. jeho zdravotní stav a majetkové poměry, nejsou samy o sobě způsobilé k tomu, aby na jejich základě mohla být shora citovaná ústavní zásada narušena.

Proto Nejvyšší soud, přihlížeje též k negativnímu stanovisku žalované k navrhované delegaci a k možnostem vyplývajícím z ustanovení , návrhu žalobce na přikázání věci jinému než místě příslušnému soudu nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. ledna 2005

JUDr. František Faldyna, CSc. ,v. r.

předseda senátu