Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 98/2020
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zast. ustanoveným opatrovníkem příjmení jméno příjmení, advokátem
sídlem adresa
pro: zaplacení 273 056,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 237 674 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9% ročně od 2.2.2020 do zaplacení s tím, že co do zbytku žalovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 940,58 Kč a co do žalovaného zákonného úroku z prodlení ve výši nad 9% ročně se žaloba zamítá.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok 7% ročně z částky 266 724,54 Kč od 2.2.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok 7% ročně z částky 5 445,40 Kč od 2.2.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 69 365,05 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 237 674 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9% ročně od 2.2.2020 do zaplacení s tím, že co do zbytku žalovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 940,58 Kč a co do žalovaného zákonného úroku z prodlení ve výši nad 9% ročně se žaloba zamítá.</b> <b>II. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok 7% ročně z částky 266 724,54 Kč od 2.2.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok 7% ročně z částky 5 445,40 Kč od 2.2.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 69 365,05 Kč.</b>
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 19.7.2018. Žalobce přednesl, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřela s žalovaným shora uvedeného dne smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému na úvěrovém účtu č. bankovní účet úvěr ve výši 300 000,00 Kč. Žalovaný se zavázal splácet Bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve Smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 7% a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle Smlouvy a aktuálního Sazebníku právnická osoba Smluvní strany si dále přímo ve Smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle Smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku právnická osoba, tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Smluvní strany si dále ve Smlouvě sjednaly právo Banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný mj. dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze Smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, Banka jej několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil a uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně, v důsledku trvajícího porušování těchto smluvních povinností ze strany žalovaného, využila Banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 19.10.2019 zesplatnila. Bance tak vzniklo právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých jeho závazků vyplývajících ze Smlouvy. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 19.10.2019, ve kterém byl rovněž vyzván k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobci spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.01.2020, a to s účinností ke dni 01.02.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 12.02.2020. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně 12.02.2020. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Ustanovená opatrovník žalovaného namítl, že právnická osoba, dostatečně neprověřila možnosti a schopnosti žalovaného splácet úvěr a zda bude žalovaný pobývat v v České republice dostatečně dlouho, aby dluh mohl splatit. Z tohoto důvodu považuje uzavřenou smlouvu za neplatnou. Dále opatrovník navrhl, aby soud žalobu zamítl v celém rozsahu. V případě, že by soud žalobě vyhověl, měl by zohlednit nesporně zaplacené částky žalovaným.
3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.
4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný zaplatit na splátkách již částku 62 325,93 Kč. Toto skutkové tvrzení žalobce opatrovník žalovaného nikterak nerozporoval.
5. Z listin y: kopie smlouvy o úvěru ze dne 19. 7. 2018 okresní soud zjistil, že dne 19. 7. 2018 právní předchůdce žalobce (právnická osoba) uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč.
6. Z kopie listin y: poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 17. 9. 2019 okresní soud zjistil, že dne 17. 9. 2019 vyzval žalobce žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinnosti.
7. Z kopie listin: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2020 a podací lístek z 12. 2. 2020 okresní soud zjistil, že přípisem ze dne 12. 2. 2020 došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému.
8. Z kopie listin: informace o zpracování osobních údajů z 12. 2. 2020 a podací lístek z 12. 2. 2020 okresní soud zjistil, že dne 12. 2. 2020 žalující společnost sdělila žalovanému informace o zpracování osobních údajů.
9. Z kopie listin: výzva k plnění se základním, skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě z 27. 2. 2020 a podací lístek z 27. 2. 2020 okresní soud zjistil, že dne 27. 2. 2020 vyzval žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinnosti.
10. Z kopie listin y: smlouva o postoupení pohledávek z 23. 1. 2020 okresní soud zjistil, že dne 23. 1. 2020 byla uzavřena mezi postupitelem právnická osoba, a postupníkem právnická osoba, smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo, mimo jiné, i k postoupení pohledávky za žalovaným.
11. Z kopie listin: příloha č. 7 Potvrzení o zaplacení kupní ceny z 3. 2. 2020 a Dohoda o úplatě z 31. 1. 2020 okresní soud zjistil, že dne dne 3. 2. 2020 došlo k zaplacení kupní ceny ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 23. 1. 2020 mezi původním věřitelem, právnická osoba, a žalující obchodní společností.
12. Z kopie listin y: příloha č. 1 Seznam pohledávek z 31. 1. 2020 okresní soud zjistil, že dne 31. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným původního věřitele, právnická osoba, na žalující společnost.
13. Z kopie listin y: úplný výpis z obchodního rejstříku pro právnická osoba, a.s., okresní soud zjistil, že právnická osoba a.s. je zapsaná v obchodním rejstříku.
14. Z kopie listin y: záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne 19. 7. 2018 na č. l. 62 a následující okresní soud zjistil, že dne 19. 7. 2018 žalovaný podepsal záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací.
15. Z kopie listin y: žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 19. 7. 2018 na č. l. 64 okresní soud zjistil, že dne 19. 7. 2018 žalovaný požádal o půjčku ve výši 40 000 Kč (nikoliv 300 000 Kč). V žádosti uvedl, že jeho zaměstnavatelem je právnická osoba, kde je zaměstnán od 1.3.2018 a pobírá zde mzdu 18 017 Kč. Jako jediný výdaj je ve formuláři uveden nájem ve výši 1 000 Kč.
16. Z kopie listin: přípis právnická osoba ze dne 12.4.2021 na č.l. 104 a výtisk obrazovky právnická osoba pro klienta celé jméno žalovaného na č.l. 118 okresní soud zjistil, že dne 12.4.2021 původní věřitel, právnická osoba, k dotazu soudu uvedl, že při posuzování úvěruschopnosti banka vycházela s příjmu uvedeného žalovaným, tedy 18 017 Kč, což pracovník pobočky zkontroloval. U výdajů banka stanovila výdaje dle svého ekonomického modelu na 5 249 Kč s tím, že klient neuvedl v žádosti žádné další splátky mimo Českou spořitelnu. Banka informace ověřila a zjistila, že klient nemá žádné další úvěrové produkty.
17. Z kopie listin: úplné výpisy z účtu u právnická osoba, za celkové období od 1.7.2017 do 31.7.2018 ve spise na č.l. 105-117 (tj. výpis z účtu za období od 1.7.2017 do 31.7.2017 na č.l. 105 a 106, výpis z účtu za období od 1.8.2017 do 31.8.2017 na č.l. 106-107, výpis z účtu za období od 1.9.2017 do 30.9.2017 na č.l. 107 - 108, výpis z účtu za období od 1.10.2017 do 31.10.2017 na č.l. 108 - 109, výpis z účtu za období od 1.11.2017 do 30.11.2017 na č.l. 109 - 110, výpis z účtu za období od 1.12.2017 do 31.12.2017 na č.l. 110, výpis z účtu za období od 1.1.2018 do 31.1.2018 na č.l. 111, výpis z účtu za období od 1.2.2018 do 28.2.2018 na č.l. 112 – 113, výpis z účtu za období od 1.3.2018 do 31.3.2018 na č.l. 113 - 114, výpis z účtu za období od 1.4.2018 do 30.4.2018 na č.l. 114 - 115, výpis z účtu za období od 1.5.2018 do 31.5.2018 na č.l. 115, výpis z účtu za období od 1.6.2018 do 30.6.2018 na č.l. 116, výpis z účtu za období od 1.7.2018 do 31.7.2018 na č.l. 116 – 117) okresní soud zjistil, že příjmy žalovaného ve sledovaném období nejsou v pravidelné výši cca 18 017 Kč. Výše příjmu se značně liší, zjevně v závislosti na dalších skutečnostech (patrně počet odpracovaných hodin atp.). Za měsíc červenec 2017 až listopad 2017 neměl žalovaný vůbec žádný příjem (nelze zohlednit případné nepravidelné vklady hotovosti na účet, které žalovaný prováděl, aby účet nevykazoval záporný debetní zůstatek, které však nevypovídají o pravidelném příjmu pro účely posouzení úvěruschopnosti). Příjmu dosahoval žalovaný před zažádáním o úvěr pouze v měsících prosinci 2017 až červnu 2018 s tím, že za celé toto období si vydělal částku 93 240 Kč (tj. v průměru 7 770 Kč měsíčně, pokud vezmeme v úvahu celý rok před poskytnutím úvěru). Pokud by soud uvažoval pouze o příjmu od zaměstnavatele žalovaného (právnická osoba), u kterého měl být žalovaný zaměstnán od března 2018 a což měl být hlavní příjem žalovaného, na jehož základě posuzovala právnická osoba, poskytnutí úvěru, vydělal si žalovaný v období před poskytnutím úvěru v červenci 2018 (tj. duben až červen 2018) v průměru částku 13 355 Kč měsíčně (40 064 / 3 = 13 355). Pokud uvažujeme obdobně pouze o posledních 3 měsících, které předcházely poskytnutí úvěru v červenci 2018, v měsících duben až červen 2018 odešlo z účtu žalovaného celkem 43 281 Kč, tedy v průměru 14 427 Kč, což je zjevně v příkrém rozporu s měsíčními výdaji žalovaného uváděné v žádosti o úvěr (1 000 Kč). Často se jedná o převody vysokých částek peněz do zahraničí (bez zjevného účelu platby, příp. označeno jako„ jméno“), výběry cizí měny či výběry hotovosti z bankomatů, ať už v ČR či v Bulharské republice.
18. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. , a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
19. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 19. 7. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Dne 23. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným původního věřitele, právnická osoba, na žalující společnost, což bylo dne 12. 2. 2020 oznámeno žalovanému. Zaměstnavatelem žalovaného byla od 1.3.2018 společnost právnická osoba, u které si žalovaný vydělal v období před poskytnutím úvěru v červenci 2018 (tj. duben až červen 2018) v průměru částku 13 355 Kč měsíčně. Skutečné výdaje žalovaného, které lze zjistit z výpisů z účtu u právnická osoba, v období před poskytnutím úvěru v červenci 2018 (tj. duben až červen 2018) činí v průměru částku 14 427 Kč měsíčně (resp. v průměru 13 541 Kč za celý rok předcházející poskytnutí úvěru). Žalovaný uvedl v žádosti o půjčku, že jeho měsíční výdaje představují pouze částku 1 000 Kč za nájem. Banka ověřila a zjistila, že klient nemá žádné další úvěrové produkty. Často se jedná o převody vysokých částek peněz do zahraničí (bez zjevného účelu platby, např. označeno jako„ jméno“), výběry cizí měny či výběry hotovosti z bankomatů, ať už v ČR či v Bulharské republice. Žalovaný již zaplatit na splátkách úvěru částku 62 325,93 Kč. Dne 17. 9. 2019 vyzvala žalující společnost žalovaného k plnění před podáním žaloby.
20. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , zákon o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 19. 7. 2018 uzavřena smlouvu o úvěru. Jelikož žalovaný uplatnil ve lhůtě stanovené v ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru námitku neplatnosti smlouvy o úvěru, soud se nejdříve zabýval posouzením tvrzení, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) nepostupoval v souladu s citovaným ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že právnická osoba, před poskytnutím úvěru zjistila, že zaměstnavatelem žalovaného byla od 1.3.2018 společnost právnická osoba. U této společnosti si žalovaný v rozhodném období (duben až červen 2018) vydělal v průměru částku 13 355 Kč měsíčně. To je výrazně méně, než údaje tvrzené žadatelem o poskytnutí úvěru (18 017 Kč).
24. Z výpisů z účtu žalovaného u právnická osoba, dále vyplývá, že průměrná měsíční spotřeba žalovaného v období před poskytnutím úvěru v červenci 2018 (tj. duben až červen 2018) představovala v průměru částku 14 427 Kč měsíčně (resp. v průměru 13 541 Kč za celý rok předcházející poskytnutí úvěru). To je naopak podstatně více, než žadatelem o poskytnutí úvěru tvrzených 1 000 Kč. Tuto informaci lze velmi jednoduše zjistit z bankou předkládaných výpisů z účtu žalovaného u právnická osoba, které tato společnost měla k dispozici a měla z nich vycházet. Ve výpisech se velmi často objevují výběry hotovosti z bankomatů (ať už v ČR či v Bulharské republice), nákupy cizí měny, či převody peněz na účty v zahraničí (např. jen s poznámkou„ jméno“), tudíž skutečný účel plateb nelze ze samotného výpisu zjistit. Nejedná se přitom o ojedinělé platby, z frekvence plateb lze usuzovat, že žalovaný má další závazky ve své domovské zemi (např. výživné, splátky úvěru atp.), případně má náklady spojené s další domácností v Bulharské republice, které v žádosti o poskytnutí půjčky neuvedl. Takové závazky mohl žalovaný hradit kupř. i prostřednictvím jiné osoby (např. manželky či jiného příbuzného), které peníze ze svého účtu u právnická osoba, přeposílal. Banka si měla přinejmenším nechat vysvětlit, o jaké platby se jedná. právnická osoba, uvažovala o výdajích žalovaného dle svého ekonomického modelu pouze ve výši 5 249 Kč. Takový přístup je zcela formální a v zásadě zbytečný. Banka na svoji povinnost posoudit skutečné výdaje spotřebitele zcela rezignovala. Pokud by postupovala při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele řádně, zjistila by, že po odečtení skutečných měsíčních výdajů žalovaného ve výši (přinejmenším) 13 541 Kč od skutečného průměrného příjmu žalovaného (13 355 Kč) se její klient dostává každý měsíc do ztráty nejméně 186 Kč. V posuzovaném případě se tak nejedná ani tak o důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jakož spíš o naprostou jistotu, že žalovaný není schopen poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
25. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že právnická osoba, poskytla spotřebitelský úvěr v rozporu se shora citovaným ust. § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a takovou smlouvu o úvěru nutno považovat v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Žalovaný (spotřebitel) je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na to, že v řízení nebylo tvrzeno a prokazováno, jaké jsou přiměřené možnosti žalovaného, soud přiznal nárok na zaplacení poskytnuté jistiny (po odečtení částky 62 325,93 Kč, kterou již žalovaný na splátkách úvěru zaplatil) v obecné pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. , když soud současně nezjistil ani žádný důvod ke stanovení delší lhůty. Plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok ad. I.).
26. S ohledem na právní posouzení věci, splatnost dluhu nastala dne 20.7.2018, kdy se dlužník ocitl v prodlení. Výše úroku z prodlení činí dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pro období od 1.7.2018 do 31.12.2018 ročně 9%. Soud tedy požadovaný úrok z prodlení přiznal toliko v této výši, a to nejdříve od 2.2.2020, když žalobce zaplacení úroku z prodlení za dřívější období žalobou neuplatnil (výrok ad. I.).
27. Pokud se žalobkyně dále domáhala placení komerčního úrok, tyto nároky soud s ohledem na shora uvedené právní posouzení věci zamítl (výroky ad. II., III.).
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 69 365,05 Kč, přičemž tato částka představuje 74,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,04 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12,96 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 653 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 273 056,20 Kč sestávající z částky 9 420 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. 1x první porada s klientem včetně přípravy a převzetí zastoupení, 1x písemné podání soudu, týkající se věci samé – tj. sepis žalobního návrhu, 4x účast na jednání před soudem dne 3.11.2020, 10.12.2012, 22.4.2021 a dne 27.5.2021) a z částky 4 710 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (1x sepis předžalobní výzvy) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 771,10 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 11. 2020 náhrada 694,71 Kč za 48 ujetých km v částce 294,71 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 12. 2020 náhrada 694,71 Kč za 48 ujetých km v částce 294,71 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 4. 2021 náhrada 690,84 Kč za 48 ujetých km v částce 290,84 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 5. 2021 náhrada 690,84 Kč za 48 ujetých km v částce 290,84 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 66 101,10 Kč ve výši 13 881,23 Kč (výrok ad. IV.).
29. Konečně, soud pro úplnost uvádí, že nepřiznal žalobci náhradu za další nárokované úkony právní služby: 3 písemná podání ve věci samé ze dne 8.4.2020, 20.11.2020, 14.5.2021 a ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za vyjádření ze dne 7.7.2020. Podáním ze dne 8.4.2020 žalobce toliko doplňoval (v žalobě chybějící) údaje o osobě žalovaného, aby jej bylo možné ztotožnit. Nejedná se o podání ve věci samé. Podáním ze dne 20.11.2020 a 14.5.2021 žalobce doplňoval skutková tvrzení, která měla být obsažena již v původní žalobě. Tyto úkony tedy soud nepovažoval za účelně vynaložené náklady řízení, když za sepis žaloby již soud náhradu přiznal. Podáním ze dne 7.7.2020, za které žalobce požaduje po žalovaném zaplatit na nákladech řízení částku 4 710 Kč, žalobce sděloval soudu, že„ z opatrnosti nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízeného jednání“. Jedná se o jednoduché sdělení k procesnímu postupu, nejedná se o podání ve věci samé a tudíž žalobci ani zde nárokovaná odměna nenáleží
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).