Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 103/2021-31

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 700 Kč od 27. 11. 2018 do zaplacení do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 3 900 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 900 Kč od 27. 11. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 946 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 700 Kč od 27. 11. 2018 do zaplacení do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 3 900 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 900 Kč od 27. 11. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 946 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 1. 10. 2020 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 13 600 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, jejíž část závodu byla ke dni 28. 9. 2018 převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 26. 10. 2017 Smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 25 350 Kč ve 13 měsíčních splátkách, přičemž splatnost poslední splátky nastala dne 26. 11. 2018. Před uzavřením smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným předložených dokumentů. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas neplnil, v důsledku čehož se ocitl v prodlení a je tak povinen platit i zákonný úrok z prodlení. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně dovozuje ze Smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 11. 12. 2019 se společností právnická osoba, IČO, na základě níž žalobkyně nabyla danou pohledávku vůči žalovanému, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Dne 26. 2. 2020 žalobkyně odeslala žalovanému písemnou výzvu k úhradě dluhu, tento však zaplacen nebyl.

2. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 15. 10. 2020 doplnila, že sjednaná výše měsíční splátky úvěru činila 1 950 Kč, přičemž částka 25 950 Kč, kterou měl žalovaný z titulu smlouvy zaplatit, se skládá z jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 850 Kč a úroku za dobu trvání smlouvy ve výši 4 200 Kč. Žalovaný zaplatil 600 Kč na poplatek při podpisu smlouvy dne 26. 10. 2017 a následně dále celkovou částku 11 750 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla na další poplatky, úrok a část jistiny.

3. Ve věci dne vydaný elektronický platební rozkaz právní moci nenabyl, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 19. 8. 2021 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem podle , (dále jen „ “). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení ve smyslu

4. Provedeným dokazováním soud učinil níže uvedená skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne 26. 10. 2017 je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 15 000 Kč; žalovaný se oproti tomu smluvně zavázal splácet poskytnutou jistinu úvěru a dále náklady úvěru v celkové výši 10 950 Kč (z toho částka 600 Kč činila poplatek za uzavření smlouvy splatný při podpisu smlouvy, částka 3 300 Kč poplatek za správu úvěru, částka 2 850 Kč poplatek za hotovostní výběr splátek a zbývající částka 4 200 Kč odpovídá úroku ve výši 28 % ročně z poskytnuté jistiny úvěru za období, na které byl úvěr poskytnut), t. j. celkem částku 25 950 Kč, ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč, přičemž splatnost první splátky úvěru nastala 26. den kalendářního měsíce následujícího po uzavření smlouvy, tedy dne 26. 11. 2017. Podle čl. IV. smlouvy činila RPSN 189,38 %. Jednotlivé konkrétní parametry poskytnutého spotřebitelského úvěru pak zcela shodně vyplývají i z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 10. 2017.

6. Soud měl dále k dispozici Předpis splátek ke smlouvě o úvěru anonymizována dvě slova číslo z něhož je zřejmá skladba jednotlivých splátek úvěru, a to rozdílně od 1. – 5., 6. a 7. – 13. splátky.

7. Podle nedatovaného přehledu plateb připojeného k písemnému podání žalobkyně ze dne 15. 10. 2020 žalovaný z titulu předmětné úvěrové smlouvy zaplatil v hotovosti celkem 12 350 Kč, a to dne 26. 10. 2017 částky 600 Kč a 1 950 Kč, dne 24. 12. 2017 částku 1 950 Kč, dne 24. 1. 2018 rovněž částku 1 950 Kč, dne 24. 2. 2018 částku 2 000 Kč, dne 24. 3. 2018 částku 1 950 Kč a dne 26. 4. 2018 rovněž částku 1 950 Kč.

8. Ze Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsané žalovaným dne 26. 10. 2017 je soudem zjištěno, že žalovaný poskytl v souvislosti s uzavřením smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně informace týkající se jeho pravidelných měsíčních výdajů a příjmů, které současně doložil Dohodou o provedení práce ze dne 1. 4. 2017, Čestným prohlášením ze dne 26. 10. 2017, prohlášením zaměstnavatele a Smlouvou o nájmu bytu. Ve vztahu k okolnostem posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně pak měl soud dále k dispozici rovněž dokumenty ze dne 26. 10. 2017 označené jako Finanční analýza a Credit scoring.

9. Ze Smlouvy o prodeji části závodu uzavřené dne 8. 9. 2019 je zjištěno, že původní právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, prodala část svého závodu zahrnující mimo jiné práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené se žalovaným ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 ve spojení s dodatkem číslo výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť předmětnou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z titulu úvěrové smlouvy žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému podle y označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu ust. “ ze dne 6. 2. 2020 a potvrzení České pošty, s. p., ze dne 13. 2. 2020 právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno. Současně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky v celkové výši 23 067,40 Kč.

11. Předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne je zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k okamžitému zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru číslo ve výši 21 968,81 Kč a dále nákladů právního zastoupení ve výši 8 276 Kč.

12. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že původní právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným – poté, co posoudila v dostatečném rozsahu schopnost žalovaného splácet úvěr - dne 26. 10. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku 15 000 Kč. Žalovaný se smluvně zavázal splácet jistinu úvěru včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 25 950 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč počínaje dnem 26. 11. 2017 (poplatek za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč byl nad rámec měsíčních splátek splatným již při uzavření smlouvy), avšak sjednané splátky řádně a včas neplnil, když z titulu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil pouze částku 12 350 Kč celkem. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, která pohledávku vůči žalovanému nabyla v souvislosti s koupí části závodu původní věřitelky, pak postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou ze dne 11. 12. 2019. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno, nicméně tento po postoupení pohledávek žalobkyni z titulu smlouvy již ničeho dalšího ani po odeslání předžalobní výzvy žalobkyní dne 26. 2. 2020 nezaplatil.

13. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí , (dále jen„ o. z.“), a to zejména níže citovanými ustanoveními zákona:

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalovanému z titulu Smlouvy o úvěru číslo ze dne 26. 10. 2017 je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na shora citované ust. § 588 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti části smlouvy týkající se stanovení poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč (Článek II. bod 2. smlouvy) a poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč (Článek II. bod 3. smlouvy), tedy smluvních poplatků v celkové výši 3 900 Kč. Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně platného uzavření smluvního úvěrového vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného mimo jiné ověřením informací poskytnutých žalovaným ohledně jeho příjmové výdajové situace. Je prokázáno, že žalovanému byla na základě smlouvy poskytnuta úvěrová částka ve výši 15 000 Kč. Pokud by soud měl hodnotit odděleně jednotlivá ujednání o dílčích plněních, k jejichž poskytnutí se nad rámec vrácení jistiny úvěru smluvně zavázal žalovaný (smluvní úroky ve výši 4 200 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 3 300 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč), je ochoten s ohledem na výši poskytnutého úvěru akceptovat smluvní ujednání ohledně výše smluvních úroků za celou dobu trvání úvěrového vztahu ve výši 4 200 Kč a stejně tak ujednání ohledně výše poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 850 Kč, když si je vědom, že hotovostní inkaso splátek úvěru zajišťované právní předchůdkyní žalobkyně (jejími zástupci) v celkem 13 případech není standardním ujednáním úvěrové smlouvy, ale de facto službou navíc, která pochopitelně znamenala pro právní předchůdkyni žalobkyně další náklady. Soud však není ochoten akceptovat smluvní ujednání ohledně dalších blíže nespecifikovaných poplatků za„ uzavření smlouvy“ a„ správu úvěru“ stanovených ve výši odpovídající přibližně jedné čtvrtině poskytnutého úvěru, když je přesvědčen, že náklady na tyto jednotlivé standardní úkony právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele úvěru mají být a jsou pokryty již ziskem v podobě sjednaných smluvních úroků ve výši 25,85 % ročně, které je i s poukazem na průměrnou výši úrokových sazeb poskytovaných v rozhodném období bankami možno hodnotit spíše jako vyšší. Existence dalších smluvních poplatků neúměrně zvyšuje smluvní plnění žalovaného, přičemž hodnota plnění, k němuž se v celkovém souhrnu zavázal žalovaný, je zcela neadekvátní a v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Taková smluvní ujednání nemohou požívat právní ochrany a soud takovým ujednáním ochranu poskytnout odmítá, neboť je považuje ve smyslu výše citovaného ust. § 588 o. z. za neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Současně je třeba poznamenat, že ač soud posoudil konkrétní dílčí ujednání smlouvy za absolutně neplatná, tento závěr nezpůsobuje neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, neboť ujednání o poplatcích lze ve smyslu § 576 o. z. oddělit od zbývající části smlouvy.

16. S ohledem na výše uvedené soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 9 700 Kč (žalovaný měl podle platných smluvních ujednání zaplatit žalobkyni celkem 15 000 Kč na jistině úvěru, 2 850 Kč za hotovostní inkaso, 4 200 Kč na smluvních úrocích, celkem tedy měl zaplatit 22 050 Kč, uhradil však pouze 12 350 Kč, dluží tedy na jistině úvěru částku 9 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny jdoucím od 27. 11. 2018, kdy se žalovaný ocitl v prodlení s placením jistiny úvěru, do zaplacení. Žalobě bylo částečně vyhověno podle ust. § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o úvěru splnila, když žalovanému poskytla úvěr, avšak žalovaný své závazky ze smlouvy naopak nesplnil, neboť poskytnutý úvěr nesplatil řádně a včas. Ohledně zákonného úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle o. z. ve spojení s Lhůta k plnění byla stanovena podle , neboť soud neshledal žádné důvody pro prodloužení dané lhůty.

17. Ve zbývající části pak soud žalobu z důvodů výše prezentovaných zamítl (výrok II. rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 71 %, neúspěšná v rozsahu 29 % (přiznána částka činí 9 700 Kč namísto žalobkyní uplatněné částky 13 600 Kč), proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 42% Náklady řízení žalobkyně jsou v daném případě tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) podle 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. , dále jen„ advokátní tarif“, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč podle ve výši 252 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, z nichž 42 % činí 946 Kč. Přiznanou část nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit podle k rukám právního zástupce žalobkyně a podle rovněž ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud dále v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemná podání ve věci ze dne 15. 10. 2020 a 11. 7. 2020, když je nutno zdůraznit, že uvedená podání žalobkyně obsahují pouze doplňující žalobní tvrzení, které měla žalobkyně uvést již v samotné žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.