Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1412/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

I.

Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 1 , byl obviněný Z. K. uznán vinným trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák.

Toho se podle zjištění okresního soudu dopustil obviněný tím, že koncem měsíce června 2003 v P. v restauraci požadoval po E. H., aby s ním žila a aby podepsala dohodu o narovnání a partnerském vztahu, kterou nechal následně připravit, přičemž jí ukazoval zbrojní průkaz a vyhrožoval jí zastřelením, pokud tak neučiní.

Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Poškozená E. H. byla s uplatněným nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. , zamítnuto podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

II.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně JUDr. T. V. dovolání, a to v rozsahu výroku o vině i trestu. Toto rozhodnutí napadl z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V odůvodnění dovolání opakuje svou obhajobu, podle které není pravdou, že by poškozené vyhrožoval zastřelením, záměrně jí ukazoval zbrojní průkaz a nutil jí, aby s ním nadále žila. Závěr soudů, že poškozená vypovídá vůči němu v určitém negativistickém vztahu, avšak její výpověď je přesto věrohodná, považuje obviněný za rozporný. Podle něj poškozená byla vedena snahou mu ublížit, neboť proti ní po ukončení jejich soužití podal občanskoprávní žalobu. Její nevěrohodnost je podle názoru obviněného zřejmá i ze skutečnosti, že trestní oznámení na něj podala se zpožděním několika týdnů.

Závěrem dovolání obviněný navrhoval, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí soudu zrušil a buď jej sám obžaloby zprostil, nebo věc přikázal příslušnému soudu, aby ji znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila. Námitky obviněného považuje za irelevantní, neboť podle ní směřují do oblasti skutkových zjištění a nevytýkají žádné porušení hmotně právních norem. Výhrady obsažené v dovolání podle jejího přesvědčení nenaplňují deklarovaný ani jiný dovolací důvod. Proto navrhovala, aby dovolání bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného než zákonem stanoveného důvodu.

III.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, zda dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.

Poté se zaměřil na to, zda námitky uplatněné obviněným lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazování.

Námitky uplatněné v dovolání obviněného Z. K. však proti právnímu posouzení skutku, tak jak byl soudy zjištěn, nesměřovaly. Obviněný svým dovoláním brojil proti tomu, jak soudy jednotlivé důkazy hodnotily (zejména výpověď poškozené E. H.) a jaké skutkové závěry na podkladě jejich hodnocení vyvodily. Dovoláním se domáhal odlišného hodnocení důkazů, které by podle jeho přesvědčení mělo vést ke změně skutkových zjištění v tom smyslu, že se zjištěného skutku nedopustil. Tyto námitky obviněného podle závěru Nejvyššího soudu deklarovaný důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani jiný dovolací důvod nenaplňovaly.

IV.

Z důvodů rozvedených shora Nejvyšší soud dovolání obviněného Z. K. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. prosince 2004

Předseda senátu

JUDr. Robert Fremr