Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 51/2021

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Horskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený Mgr. jméno příjmení

advokátem se sídlem adresa

o zaplacení 8 000 Kč,

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky 8 000 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 5 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba na zaplacení částky 8 000 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 5 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.</b>

1. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „ ”).

2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, žalovaný nesplnil povinnosti, vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne 15. 7. 2019 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 8 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku, včetně sjednaného poplatku ve výši 7 020 Kč splatit do 9. 8. 2018. Využil však právo svého práva prodloužit splatnost dle článku 5.3 smlouvy, v důsledku čehož splatnost nastala dne 30. 1. 2021.

3. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, v němž poukázal na to, že uzavřenou smlouvu o úvěru považuje za absolutně neplatnou, neboť žalobkyně porušila povinnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Požadovaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 020 Kč za 21 dní podle něho představuje smluvní kapitalizovaný úrok za dané období, kterážto odměna je zcela zjevně nepřiměřená. Navrhl zamítnutí žaloby, i s ohledem na to, že žalovaný žalobkyni uhradil již částku ve výši 58 800 Kč a požádal o přiznání náhrady nákladů řízení.

4. Po provedeném dokazování žalovaná na žalobě trvala s tím, že úvěruschopnost žalovaného řádně prověřila a že platby ve výši 1 600 Kč měsíčně představují poplatek za prodloužení splatnosti, který byl dohodnut ve smlouvě.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 7. 2019 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jako věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr do 21 dnů a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 020 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání o poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 20 % jistiny úvěru. Přehledem plateb, odeslaných žalovaným na účet žalobkyně bylo prokázáno, že v souvislosti se smlouvou o úvěru uhradil žalovaný žalobkyni částku 58 800 Kč.

6. Podle , (dále o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. S ohledem na obsah smlouvy, dospěl soud k závěru, že smlouvu o úvěru, uzavřenou mezi účastníky, je nutno hodnotit jako smlouvu absolutně neplatnou, a to pro její rozpor s dobrými mravy. Je nepochybné, že existuje princip smluvní volnosti a autonomie vůle, ale ve spotřebitelských smlouvách je smluvní volnost korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch klienta.

7. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a následující , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení o. z., mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady číslo s přílohou je absolutně neplatné, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

8. Mezi ujednání, týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. Jak již bylo uvedeno shora, v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Byl-li úvěr žalovanému poskytnut na dobu 21 dnů, představuje částka 7 020 Kč úrok ve výši 87,75 %. Soud má totiž za to, že poplatek za poskytnutí úvěru v projednávané věci není ničím jiným, než kapitalizovaným úrokem za půjčené peněžní prostředky. I když se soud neztotožňuje s tvrzením žalovaného, že žalobkyně dostatečně neprověřila jeho úvěruschopnost, s ohledem na výši požadovaného poplatku považuje smlouvu za absolutně neplatnou, jak již bylo uvedeno shora. Poskytl-li žalobce žalované plnění v celkové výši 58 800 Kč, má soud za to, že na základě smlouvy o úvěru plnil v dostatečné výši a že každé další ujednání, které bylo obsahem uzavřené smlouvy, je nemravné, s ohledem na výši požadovaného poplatku v poměru k výši úvěru a nezbylo tak, než žalobu zamítnout.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 400 Kč Tyto náklady sestávají z odměny za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.