Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2373/2004

U S N E S E N Í

-29, t a k t o :

I. Dovolání žalobce se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. ledna 2004, č.j. -29 potvrdil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. září 2003, č.j.

-19, kterým bylo řízení v označené věci zastaveno a současně žádnému

z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Svoje rozhodnutí odůvodnil především odkazem na ustanovení a (dále jen \" )

ve spojení s ustanovením téhož zákona. Uvedl, že ve smyslu ustanovení patří k podmínkám řízení i způsobilost být účastníkem řízení, přičemž tuto způsobilost má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. V dané věci podle odvolacího soudu soud prvního stupně nepochybil, když dovodil, že žalobcem v žalobě označený žalovaný subjekt nemá způsobilost být účastníkem řízení. Nemá totiž způsobilost ani k právům ani k povinnostem. Za této situace proto není možná ani záměna tohoto subjektu za subjekt, který způsobilost být účastníkem řízení již má. Tato procesní situace proto vedla k zastavení daného řízení podle ustanovení věty první

Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 28. ledna 2004, přičemž téhož dne bylo doručeno žalobci.

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze podal žalobce dne 4. února 2004 včasné dovolání, doplněné podáními ze dne 2. března 2004 a 15. března 2004 a dále podáním jeho ustanoveného zástupce ze dne 27. září 2004. Žalobce ve svém dovolání označuje jako stranu žalovanou MGr. D. M. a má zato, že lze dodatečným upřesněním subjektu žalovaného dostatečně tento subjekt specifikovat. Žalobce navrhuje, aby dovolací soud svým rozhodnutím zrušil usnesení odvolacího soudu a

o meritu věci bylo rozhodnuto soudem první instance, po doplnění označení žalovaného.

K podanému dovolání nebylo podáno vyjádření.

Po zjištění, že dovolání bylo v posuzované věci podáno včas, oprávněným účastníkem řízení ( , ), je charakterizováno obsahovými

i formálními znaky požadovanými ustanovením , se dovolací soud dále zabýval především otázkou možné přípustnosti tohoto dovolání s pozitivním závěrem ( ). Dovolací soud poté přezkoumal napadené usnesení Vrchního soudu v Praze v souladu s ustanovením až 3 a dospěl k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je třeba považovat za správné ( ).

Právní důvody, které byly podkladem rozhodnutí soudů obou stupňů, shledal dovolací soud zcela přiléhavými a v souladu s právní úpravou, která je obsažena

v ustanovení ve spojení s téhož zákona. Dovolání žalobce pak nemůže závěry soudů obou stupňů zpochybnit, neboť ve své podstatě nekonkretizuje, v čem by byl měl odvolací soud svým rozhodnutím pochybit.

Jestliže z hlediska výtek dovolatele nelze dovodit, že by soud druhého stupně věc neposoudil správně, proto za situace, kdy je dovolací soud vázán obsahem podaného dovolání, bylo třeba, aby z tohoto důvodu klasifikoval zmiňovaný rozsudek odvolacího soudu jako správný ( ). Proto bylo dovolání žalobce zamítnuto.

Dovolací soud rozhodoval, aniž nařídil jednání ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když

v dovolacím řízení dovolatel neměl úspěch, zatímco označenému účastníku žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. prosince 2004

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu