Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 32/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 99 998 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 047 Kč a 13 212 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 529,93 Kč a dále jdoucím ve výši 8,5 % ročně z částky 16 047 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 015,28 Kč a dále jdoucím ve výši 8,5 % ročně z částky 13 212 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 29 263 Kč a 41 476 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 15 964,75 Kč a nadále běžícím ve výši 20,5 % ročně z částky 26 931,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 774,99 Kč a nadále běžícím ve výši 8,5 % ročně z částky 10 884,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a dále s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 13 777,34 Kč a nadále běžícím ve výši 19,7 % ročně z částky 30 297,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 670,24 Kč a nadále běžícím ve výši 8,5 % ročně z částky 17 085,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 047 Kč a 13 212 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 529,93 Kč a dále jdoucím ve výši 8,5 % ročně z částky 16 047 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 015,28 Kč a dále jdoucím ve výši 8,5 % ročně z částky 13 212 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 29 263 Kč a 41 476 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 15 964,75 Kč a nadále běžícím ve výši 20,5 % ročně z částky 26 931,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 774,99 Kč a nadále běžícím ve výši 8,5 % ročně z částky 10 884,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a dále s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 13 777,34 Kč a nadále běžícím ve výši 19,7 % ročně z částky 30 297,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 670,24 Kč a nadále běžícím ve výši 8,5 % ročně z částky 17 085,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení celkové částky ve výši 99 998 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 20. 1. 2016 s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr dle zákona o spotřebitelském úvěru, když zhodnotila požadované a získané informace od žalované. Ta byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Uvedené informace pak byly zaznamenány do karty zákazníka. Nad to žalobkyně uvedla, že skutečnosti uvedené v kartě zákazníka žalovaná stvrdila podpisem ve smlouvě o zápůjčce, když v čl. 13 smluvních podmínek je uvedeno, že žalovaná prohlašuje, že tyto informace jsou dostatečné, úplné, pravdivé, a dále že je schopna splatit celkovou dlužnou částku. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za půjčené peněžní prostředky úrok ve výši 4 608 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 7 193 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 462 Kč. Žalovaná se veškeré výše uvedené částky zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 072 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 3. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 7. 3. 2018. Žalovaná uhradila do postoupení pohledávky celkem částku 18 953 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, o čemž byla žalovaná písemně informována oznámením. Žalobkyně uvedla, že žalovaná na postoupenou pohledávku již ničeho neuhradila. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení dlužné jistiny ve výši 26 931,47 Kč, dlužného poplatku ve výši 18 378,53 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 304,92 Kč za období od 15. 3. 2018 (uplynutí týdenní lhůty ode dne splatnosti dluhu) do 20. 1. 2020 (postoupení pohledávky) z částky 26 931,47 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 931,47 Kč za období od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 15 964,75 Kč a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 26 931,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že před uzavřením výše uvedené smlouvy uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 11. 11. 2015 s žalovanou další smlouvu o zápůjčce číslo. Také před uzavřením této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr dle zákona o spotřebitelském úvěru, když zhodnotila požadované a získané informace od žalované. Ta byla dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Uvedené informace pak byly zaznamenány do karty zákazníka. Nad to žalobkyně uvedla, že skutečnosti uvedené v kartě zákazníka žalovaná stvrdila podpisem ve smlouvě o zápůjčce, když v čl. 13 smluvních podmínek je uvedeno, že žalovaná prohlašuje, že tyto informace jsou dostatečné, úplné, pravdivé, a dále že je schopna splatit celkovou dlužnou částku. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za půjčené peněžní prostředky úrok ve výši 8 648 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,7 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 10 096 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 22 732 Kč. Žalovaná se veškeré výše uvedené částky zavázala uhradit ve 100 týdenních splátkách po 815 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 10. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 29. 3. 2018. Žalovaná uhradila do postoupení pohledávky celkem částku 26 788 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, o čemž byla žalovaná písemně informována oznámením. Žalobkyně uvedla, že žalovaná na postoupenou pohledávku již ničeho neuhradila. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení dlužné jistiny ve výši 30 297,06 Kč, dlužných poplatků ve výši 24 390,94 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 685,52 Kč za období od 6. 4. 2018 (uplynutí týdenní lhůty ode dne splatnosti dluhu) do 20. 1. 2020 (postoupení pohledávky) z částky 30 297,06 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 297,06 Kč za období od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 13 777,34 Kč a úrokem ve výši 19,7 % ročně z částky 30 297,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně v neposlední řadě také uvedla, že žalovaná byla předžalobně upomenuta, ničeho však neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na jednání konané dne 30.8.2021 se řádně předvolaná žalovaná nedostavila, nepožádala o jeho odročení, ani na svou obranu netvrdila žádné další rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných důkazů. Soud proto toto jednání konal v nepřítomnosti žalované podle , když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo včetně smluvních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 20. 1. 2016 uzavřena uvedená smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se pak zavázala vrátit částku ve výši 35 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 29 263 Kč, který se skládá z úroku ve výši 4 608 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 7 193 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 462 Kč, a to v 60 splátkách po 1 072 Kč. V článku 13 podmínek smlouvy je pak uvedeno, že zákazník (žalovaná) potvrzuje, že informace, které právní předchůdkyni žalobkyně poskytl, jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Žalovaná dále potvrzuje, že je schopna splatit celkovou dlužnou částku.

6. Ze smlouvy o zápůjčce číslo včetně smluvních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 11. 11. 2015 uzavřena uvedená smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se pak zavázala vrátit částku ve výši 40 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 41 476 Kč, který se skládá z úroku ve výši 8 648 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 10 096 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 22 732 Kč, a to ve 100 splátkách po 815 Kč. V článku 13 podmínek smlouvy je pak uvedeno, že zákazník (žalovaná) potvrzuje, že informace, které právní předchůdkyni žalobkyně poskytl, jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Žalovaná dále potvrzuje, že je schopna splatit celkovou dlužnou částku.

7. Z karty zákazníka ze dne 20. 1. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná je rozvedená a bydlí ve vlastním rodinném domě. Žalovaná pracuje na hlavní pracovní poměr a stará se o údržbu obce Tachlovice. Její čistý měsíční příjem činí 7 000 Kč. Dále žalovaná pobírá státní podporu ve výši 6 072 Kč. Jako součást svých příjmů žalovaná uvedla také příjem svého přítele ve výši 17 000 Kč. Žalovaná mimo nákladů na bydlení ve výši 5 300 Kč, měsíčně dále hradí za domácnost 4 000 Kč, 200 Kč za telefon a 3 260 Kč měsíčně hradí na splátky jiné půjčky. Její celkové příjmy tak činní 30 072 Kč a výdaje celkem 12 760 Kč, použitelný příjem je potom 17 312 Kč. Dále je zde uvedeno, že informace byly ověřeny z výplatních pásek, pracovní smlouvy a z občanského průkazu.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Uvedená skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 20. 1. 2020, který byl odeslán dne 14. 2. 2020. Současně žalobkyně vyzvala žalovanou, nechť ji uvedený dluh uhradí do 10 dní ode dne obdržení dopisu.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 4. 2020 včetně podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaná byla předžalobně upomenuta.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu , vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované nejprve částku ve výši 40 000 Kč a poté 35 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv vždy posuzovala úvěruschopnost žalované, a to tak, že jí sama žalovaná ve smlouvě potvrdila, že je schopna řádně a včas zápůjčku splatit. Dále právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná se stará o údržbu obce Tachlovice a její měsíční příjem včetně podpory a příjmu přítele je 30 072 Kč a její měsíční výdaje činí 12 760 Kč, kdy z toho platí inkaso, další výdaje domácnosti, telefon a splácí půjčku. Žalovaná na výše uvedený dluh vyplývající ze smlouvy ze dne 20. 1. 2016 hradila celkem 18 953 Kč a na dluh vyplývající ze smlouvy ze dne 11. 11. 2015 hradila celkem 26 788 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 20. 1. 2020, který byl odeslán 14. 2. 2020. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, a to do 10 dní ode dne doručení výzvy a dále předžalobní upomínkou ze dne 23. 4. 2020.

11. Při právním posouzení soud vycházel z , (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky ( věta prvá citovaného zákona).

12. Podle , o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrových smluv) (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

13. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 5 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne věřitel spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze číslo k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu. Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavci 2 věřitel splnil informační povinnost podle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku.

15. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

16. Soud ve smyslu ustanovení přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Z ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle věta prvá dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

20. Podle ustanovení a může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, přičemž při jednání ji i poučil, že pokud tak neučiní, vystavuje se neunesení břemene důkazního. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalované obsažené ve smlouvě, tj. že jí uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalované ve smyslu ustanovení a 7 jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu výlučně kartu zákazníka ze dne 20. 1. 2016 podepsanou žalovanou. Z této karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaná sdělila údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalované, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalované nebo její jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovanou byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku.

23. Žalovaná uvedla, že bydlí sama v rodinném domě, přičemž tato skutečnost nebyla nikterak ověřena (resp. tato nebyla soudu doložena, ani z karty nevyplývá, že by byla od žalované požadována). Žalovaná dále uvedla, že její výdaje na půjčky činí měsíčně 3 260 Kč, přičemž nebylo nikterak zjištěno, o jaké konkrétní výdaje se jedná, když splátka za druhou půjčku, jejíž vrácení žalobkyně v této žalobě nárokuje, činila pouze 815 Kč měsíčně. Co se týče jejích příjmů, právní předchůdkyně žalobkyně mezi ně počítala i celý příjem jejího přítele, což mohlo vést ke zkreslení částky výsledného použitelného příjmu žalované. V kartě je dále uvedeno, že příjem žalované byl ověřen z výplatních pásek a z pracovní smlouvy, žalobkyně však soudu tytoy nepředložila. Žalobkyně sice v kartě žalované odkazovala na příslušenéy, ze kterých měla zkoumat úvěruschopnost žalované, nicméně tyto soudu na výzvu nepředložila. Žalobkyně výslovně uvedla, že nemá tyto doklady k dispozici ani ona, ani její právní předchůdkyně. Soud tak nemohl ověřit jejich pravdivost. Soud má za to, že se právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zabývala příjmy a výdaji žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Druhou zákaznickou kartu, na kterou žalobkyně v žalobě odkazovala, nedoložila. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by při prověřování úvěruschopnosti žalované nahlédla do exekučního či insolvenčního rejstříku či do evidencí klientských informací (např. SOLUS či NRKI), aby ověřila skutečné zadlužení žalované a existenci či neexistenci pohledávek po splatnosti. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím půjčky, dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím půjčky dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v ustanovení zákona splněna nebyla a smlouva o půjčce je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu ustanovení neplatná.

24. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 20. 1. 2016 v hotovosti částku 35 000 Kč a dne 11. 11. 2015 částku 40 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na tyto zápůjčky před podáním žaloby uhradila celkem v prvním případě 18 953 Kč a v druhém celkem 26 788 Kč, a žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 16 047 Kč a 13 212 Kč, které jí bylo přiznáno společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 529,93 Kč a dále jdoucím ve výši 8,5 % ročně z částky 16 047 Kč od 21. 1. 2020 (tj. od data postoupení pohledávky) do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 015,28 Kč a dále jdoucím ve výši 8,5 % ročně z částky 13 212 Kč od 21. 1. 2020 (tj. od data postoupení pohledávky) do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

25. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu poplatků, obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

26. Výrokem pod bodem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle , tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).