Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 1425/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 1. 2002, sp. zn. , byl obviněný uznán vinným dvojnásobným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a byl mu podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k ustanovení § 32 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců, když pro výkon tohoto trestu byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou a dále mu bylo podle § 72 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zák. uloženo ochranné protitoxikomanické léčení ve formě ambulantní, o nároku poškozeného bylo rozhodnuto podle § 229 odst. 3 tr. ř.

Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. , jako nedůvodné zamítnuto.

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. , podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. k) a g) tr. ř. V rámci uplatněných dovolacích důvodů poukázal obviněný na to, že v případě důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, jímž byl uznán vinným a uložen mu trest, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí a současně, že rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci dalšího zdůvodnění použitého dovolacího důvodu poukazuje v dovolání na to, že soud stanovil trest, který není přiměřený prokázaným skutkovým okolnostem jeho jednání. Vzhledem k tomu, že v době podání dovolání „se nachází ve stadiu odvykacího stavu ze závislosti na opiodech“, je přesvědčen, že konečným důsledkem přerušení tohoto programu z důvodu nástupu trestu by byla naprostá neúčinnost léčby a zdravotní komplikace. Vyjadřuje své přesvědčení, že uložený trest odnětí svobody je v rozporu s účelem trestu, který je vyjádřen v § 23 tr. zák. Závěrem podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. , a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, který poukázal na to, že dovolání směřuje výlučně do výroku o trestu a opírá se o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a v případě § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. o důvody před novelou trestního řádu provedenou Vzhledem k tomu, že zmíněným dovolacím důvodem / tr. ř./ nelze napadat výrok o trestu s odkazem na znění tr. zák., státní zástupce navrhl odmítnout dovolání obviněného podle tr. ř., a to v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a shledal, že dovolání je ve smyslu § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou v souladu s ustanovením § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla podle § 265e tr. ř. zachována.

Protože dovolání je možno podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo nutno posoudit nejprve otázku, zda obviněným uplatněné námitky naplňují dovolací důvod, jehož existence je nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Předně je nezbytné uvést, že obviněný prostřednictvím obhájce podal dovolání již za účinnosti novely trestního řádu, která byla provedena , účinným od 24. 5. 2002, avšak uvedená změna nenašla vyjádření v aplikaci použitého dovolacího důvodu. Obviněný uplatnil dovolací důvod vymezený v tr. ř., kdy citoval, že „bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, aniž byly splněny zákonné podmínky pro takové rozhodnutí a současně takové rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení“. Znění tr. ř. (platné do 24. 5. 2002) uvádělo, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v až g), aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Současně platné znění (platné i v době podání dovolání), které měl obviněný na mysli a vyplývá z obsahu podaného dovolání, je uvedeno v tr. ř. a uvádí, že dovolání s odkazem na tento dovolací důvod lze podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Nejvyšší soud posuzoval podané dovolání s ohledem na jeho obsah a je zřejmé, že obviněný se neztotožnil s uloženým nepodmíněným trestem. Zde je možno odkázat i na to, že odvolací soud (Městský soud v Praze) přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu podaného odvolání, přičemž odvolání bylo podáno pouze proti výroku o trestu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6.

Pokud obviněný namítá, že se odvolací soud nezabýval jeho námitkami, musí Nejvyšší soud poukázat na to, že Městský soud v Praze přezkoumal podle § 254 odst. 1, odst. 4 tr. ř. z podnětu podaného odvolání zákonnost a odůvodněnost výroků rozsudku i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, a z hlediska vytýkaných vad dospěl k závěru, že odvolání není důvodné (viz str. 2 - 3 usnesení městského soudu). Z uvedeného vyplývá, že nemůže obstát námitka vyjádřená v dovolání, že se „Městský soud v Praze v rámci veřejného zasedání nezabýval shora uvedenými námitkami a rozhodl o zamítnutí odvolání obviněného, aniž by zkoumal, zda jsou pro takové rozhodnutí dány podmínky.“ Uvedenou námitku lze podřadit pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., alternativa první – bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.

Procesní podmínky pro odmítnutí řádného opravného prostředku jsou taxativně vymezeny v příslušných ustanoveních trestního řádu upravujících řízení o stížnosti a odvolání. Podstata tohoto zákonem upraveného dovolacího důvodu je pak v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, na místo toho však opravný prostředek bez věcného přezkoumání odmítl nebo zamítl. V posuzovaném případě však dovolatel nesplnění podmínek pro rozhodnutí spatřuje v podstatě v tom, že odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Shora však již bylo uvedeno, že odvolací soud postupoval podle § 254 tr. ř. Ve vztahu k uvedenému je možno uzavřít, že obviněným byla uplatněna námitka, která není způsobilá naplnit zmíněný dovolací důvod, a proto je nutno postupovat podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

K dovolacímu důvodu uvedenému v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uvést, že dovolání je možno podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Uplatněná námitka obviněného však do uvedených oblastí nesměřuje, naopak je zaměřena výhradně proti uloženému trestu, který obviněný s ohledem na znění § 23 tr. zák. považuje za trest uložený v rozporu se zákonem. K uvedené části dovolání a uplatněnému dovolacímu důvodu musí Nejvyšší soud uvést, že výrok o trestu není možné napadat z toho důvodu, že trest není přiměřený hlediskům stanoveným v § 31 odst. 1 tr. zák. nebo účelu trestu jak má na mysli § 23 odst. 1 tr. zák. Dovolání proti výroku o trestu lze opřít jedině o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. uložení takového druhu trestu, který není přípustný, nebo uložení přípustného druhu trestu mimo trestní sazbu.

Ačkoli obviněný formálně deklaroval zákonné dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. k) /resp. l)/ a g) tr. ř., uplatnil námitky, které tyto ani jiné dovolací důvody obsahově nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.

O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 15. prosince 2004

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann