Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 118/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 28 630 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 515,83 Kč, se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni 1 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 320 Kč od 31. 10. 2020 do zaplacení.
III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni 27 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 21 114,17 Kč od 16. 9. 2020 do 30. 10. 2020 a 8,25% ročně z částky 19 794,17 Kč od 31. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 515,83 Kč, se zastavuje. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni 1 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 320 Kč od 31. 10. 2020 do zaplacení. III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni 27 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 21 114,17 Kč od 16. 9. 2020 do 30. 10. 2020 a 8,25% ročně z částky 19 794,17 Kč od 31. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 18.1.2021 domáhala zaplacení částky 28 630 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřel dne 12.7.2019 se společností právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce, jehož výši však žalobkyně neuvedla. Žalovaný na základě předmětné smlouvy načerpal úvěr v konečné výši 43 491 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty na jeho bankovní účet, a to pod variabilním symbolem číslo.
K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně a že po dokončení registrace zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru, kdy po posouzení jeho úvěruschopnosti mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě porovnání žalovaným doloženými příjmy a výdaji. Rovněž prověřovala platební minulost a úvěrovou angažovanost žalovaného v databázích, zejména v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, a v bankovních i nebankovních databázích klientských informací. Úvěr měl být žalovaným uhrazen dle úvěrové smlouvy do 15.9.2020.
Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20.12.2019.
Uvedla, že po žalovaném požaduje uhradit částku 28 630,09 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 21 114,17, smluvních úroků ve výši 6 765,92 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč.
2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.
3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 12.8.2021, k jednání se neodtavil a nezaslal soudu žádnou omluvu. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o revolvingovém úvěru datovanou dnem 12.7.2019, jejímiž účastníky měla být na straně věřitele právnická osoba a na straně klienta žalovaný. Smlouva nemá žádné identifikační označení, např. číslem smlouvy, variabilním symbolem, neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žádného z účastníků. Dle čl. IX. bod 8. měla smlouva nabýt platnosti a účinnosti podpisem oběma smluvními stranami. Soudu byl rovněž předložen dokument nazvaný Standardní informace o spotřebitelském úvěru, který se vztahuje k revolvingovému úvěr, avšak kdy byl vytvořen a pro koho byl určen, z listin y nevyplývá.
6. Žalobkyně dále soudu jako doklad o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru s žalovanou předložila listin u nazvanou jméno anonymizována dvě slova, když však z této listin y žádný závazek právní předchůdkyně žalobkyně ani žalované nevyplývá. Nelze ani přehlédnout, že listin listina je datována dnem vzniku závazku 11.2.2020. Existence smlouvy pak není prokázána ani listino u nazvanou Platební informace z července 2019 až září 2020, z níž se sice podává, že právní předchůdkyně žalobkyně informuje žalovaného o výši jeho závazku vedeného pod variabilním symbolem číslo, včetně údajů, v jakém rozsahu eviduje platby žalovaného ve svůj prospěch, a to celkem v rozsahu 42 171,02 Kč. V jakém vztahu má být tento závazek k tvrzené úvěrové smlouvě, z listin y nevyplývá. Shodně jako, zda byla listin listina doručena do dispozice žalovaného.
7. Z historie transakcí vydané právnická osoba z účtu právní předchůdkyně žalobkyně pod variabilní symbol za období od 12.7. 2019 do 1.10.2019, ze dne 14.10.2019 a za období od 31.1.2020 do 11.2.2020 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala v 6 platbách v období od 12.7.2019 do 11.2.2020 celkem částku 43 491 Kč na bankovní účet č. bankovní účet. Ze sdělení právnická osoba, ze dne 13.5.2021 má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. bankovní účet je právě žalovaný.
8. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 13.1.2021 ve spojení s přílohou k této smlouvě obsahující přehled postupovaných pohledávek vyplývá, že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek na žalobkyni, kdy předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.10.2020 a podacího lístku ze dne 27.10.2020 má soud za prokázané, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky přípisem - výzva k úhradě před podáním žaloby - ze dne 27.10.2020.
10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. , vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba poskytla v období 12.7.2019 do 11.2.2020 na účet žalovaného vedený u právnická osoba peněžní prostředky v celkové výši 43 491 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření konkrétní smlouvy o revolvingovém úvěru a že by byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před jeho poskytnutím.
11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), podle něhož platí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
19. Podle § 1968 věta prvá o.z. , podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z. , podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. Žalobkyně vzala před prvním jednáním ve věci svoji žalobu podáním ze dne 3.7.2021 v rozsahu výroku I. částečně zpět. Proto soud ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 , 2 a 4 o.s.ř. bez souhlasu žalovaného zastavil (výrok I.)
21. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy a že by byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložena Smlouva o revolvingovém úvěru datovaná dnem 12.7.2019 (tedy datem, o němž žalobkyně tvrdila, že k tomuto datu byla smlouva uzavřena), která však neobsahuje podpis žádného z účastníků, a to ani vlastnoruční či v elektronické podobě. Soud tak nemá za prokázané, že by mezi původním věřitelem a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy, tím, méně s jakým konkrétním obsahem.
22. I v případě, že by soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, má soud za to, že tato smlouva nebyla uzavřena platně. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě však z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala, zda je žalovaný schopen úvěr řádně splácet, a že si ani od žalovaného tyto skutečnosti nevyžádala. Žalobkyně sice tvrdila, že k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru došlo, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného, a na základě prověření externích databázích zejména v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, a v bankovních i nebankovních databázích klientských informací, avšak tato tvrzení žádným způsobem neosvědčila, neboť k nim neoznačila žádné důkazy. Soud proto dospěl k závěru, že by pro tuto vadu byla úvěrová smlouva neplatná v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelských úvěrech ve spojení s ustanovením § 588 o.z. .
23. V řízení bylo prokázáno, že právnická osoba postupně zaslala na účet žalovaného částku v celkové výši 43 491 Kč. Zároveň nebyl v řízení prokázán žádný právní důvod poskytnutí této částky žalovanému. Na straně žalovaného se tak jedná o bezdůvodné obohacení ve výši 43 491 Kč, kterou byl žalovaný povinen vydat. Z tvrzení žalované ve spojení s platebními informacemi má soud za prokázané, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně 42 171. Výše neuhrazeného bezdůvodného obohacení žalovaného tak činí ke dni rozhodnutí soudu 1 320 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na jeho zaplacení ve výši 8,25 % ročně od 31.10.2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí tří pracovních dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy k úhradě částky žalovanému, tj. po dni, kdy ve smyslu ustanovení § 573 o.z. se má zásilka za doručnou (když dřívější výzva k úhradě dluhu nebyla v řízení tvrzena ani prokázána) do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok II. rozsudku) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III. rozsudku).
24. Úspěšnému žalovanému náleží ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. náhrada nákladů soudního řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků (výrok IV.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).