Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1062/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné A. Š., zastoupené advokátem, proti povinnému P. Č., zastoupenému advokátem, postižením jiných majetkových práv povinného, pro 40.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. ledna 2004, č.j. , takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon platebního rozkazu ve znění opravného usnesení, maje za to, že obrana povinného založená na zpochybňování vykonatelnosti platebního rozkazu pro postup při opravě jeho nesprávností je neopodstatněná, neboť povinný nevyužil po vydání opravného usnesení nové lhůty k podání odporu a ani lhůty k podání odvolání proti opravnému usnesení. Vykonávané rozhodnutí podle odvolacího soudu individualizuje vykonávanou povinnost a je pravomocné a tudíž vykonatelné.

Povinný ve včasném dovolání namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ) – vyjadřuje názor, že zásadní nedostatky vykonávaného platebního rozkazu nebylo možno odstraňovat vydáním opravného usnesení a brojí proti názoru odvolacího soudu, že nepodáním odporu či odvolání proti opravnému usnesení se na účincích právní moci vykonávaného titulu nic nemění. Platební rozkaz neobsahoval výrok, neboť povinnému neukládal žádnou povinnost a ani lhůtu k plnění a opravné usnesení poskytlo povinnému nesprávné poučení o (ve skutečnosti) nemožné obraně proti opravovanému rozhodnutí ve lhůtě již uplynulé. Povinný má za to, že mu doručením opravného usnesení dne 18. července 2001 doposud běží lhůta k podání odporu a proto jej podal dne 1. října 2003. Otázku zásadního právního významu povinný spatřuje „v nutnosti judikaturou stanovit přesnou hranici mezi nedostatky platebního rozkazu, které lze posuzovat jako věcné nesprávnosti ve smyslu ust. a mezi těmi nedostatky platebního rozkazu. které z něj činí nicotný právní akt“ a v otázce „ stanovení již uplynulé lhůty k plnění povinnosti povinného v platebním rozkazu;“ nadto shledává rozdílné rozhodování odvolacího a dovolacího soudu v otázce „řádného poučení v platebním rozkazu a v opravném usnesení“.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby bylo odmítnuto, neboť není přípustné.

Dovolání vskutku přípustné není.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení a 3 zde platí obdobně (odstavec 2).

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v až c/

Jelikož napadené usnesení není měnícím ( ) ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno ( ), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Z toho plyne, že případné vady řízení, odpovídající dovolacímu důvodu vyjádřenému v (i kdyby existovaly), jsou naopak - pro závěr o zásadním právním významu rozhodnutí, a potažmo o přípustnosti dovolání - bezcenné.

O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), zde nejde; rozpor s hmotným právem ( ) nemůže být dán tam, kde námitky dovolatele vycházejí z práva procesního.

Dovolatel se mýlí v hodnocení důsledků toho, že nedostatek platebního rozkazu projevující se neuvedením ukládané povinnosti a lhůty k jejímu plnění, který byl v dané věci napraven postupem dle ust. a tak, že je ve výroku opravného usnesení uveden celý opravovaný výrok, má za následek nicotnost takového rozhodnutí jako podkladu pro vedení výkonu rozhodnutí. Takový postup soudu sice odporuje smyslu zákona (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. června 2002 sp. zn. publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49/2003), avšak taková vada řízení nezakládá materiální nevykonatelnost vykonávaného titulu, která je při nařizování výkonu při zkoumání předpokladů jeho nařízení určující. Podle ustálené soudní praxe musí exekuční titul z hlediska materiálního obsahovat přesnou individualizaci oprávněného a povinného, určité a přesné vymezení práva a jemu odpovídající povinnosti k plnění, jakož i přesný rozsah a obsah plnění, včetně stanovení lhůty k plnění tam, kde tuto lhůtu nestanoví přímo procesní předpis (srov. ). Právě prostřednictvím opravného usnesení, postup při jehož vydávání povinný navzdory v něm obsaženému řádnému poučení o možnosti podat proti němu odvolání nenapadl, a jež proto ani nemůže být předmětem přezkumu dovolacího soudu v této věci, byly odstraněny vady opravovaného platebního rozkazu potud, že ve spojení s opravným usnesením z platebního rozkazu zřetelně vyplývalo, jaké povinnosti jsou povinnému ve prospěch oprávněného a v jaké lhůtě k plnění ukládány. Nesprávnost postupu soudu při vydání opravného usnesení projevující se v tom, že se povinnému dostalo poučení o možnosti podat odpor proti opravovanému platebnímu rozkazu ve lhůtě od jeho doručení a že nebyl poučen o možnosti podat odpor ve lhůtě počítané od doručení opravného usnesení, mohla mít za následek leda vadné poučení soudu o opravném prostředku, pročež se uplatní (jen) následek uvedený v ust. věta druhá , dle nějž neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení. Se zřetelem k ust. , dle nějž při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje podle , je nutno skutečnost uváděnou samým povinným, že totiž podal odpor proti opravenému platebnímu rozkazu až dne 1. října 2003, hodnotit v posuzovaných souvislostech jako nevýznamnou, neboť takto podaným odporem nemohl ve vztahu k opravenému platebnímu rozkazu zabránit jeho vykonatelnosti, která při nedostatku včasného odporu nebo odvolání proti opravnému usnesení nepochybně ke dni rozhodování soudu I.stupně o nařízení výkonu platebního rozkazu existovala. V tomto smyslu je třeba souhlasit s odvolacím soudem s jeho dovoláním zpochybňovaným názorem o důsledcích absence obrany povinného po vydání opravného usnesení.

Platí tedy jednak, že odvolací soud uplatnil v dané věci právní názory v soudní praxi ustálené a nepochybné, jednak že dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu vystavil kritice, již v daném dovolacím řízení zohlednit nelze.

Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani podle písm c/, odst. 3

Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání povinného podle , odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a ; vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zahájeno po 1.1.2001, přísluší oprávněné náhrada nákladů právní služby podle , ve znění , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), účinné ode dne 1.1.2001 ( vyhlášky). Náklady dovolacího řízení spočívají v odměně zástupce (advokáta) oprávněné v částce 5.325,- Kč (, , , , bod 1, , a vyhlášky) a v částce 75,- Kč paušální náhrady ve smyslu ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu.

V Brně dne 15. prosince 2004

JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.

předseda senátu