Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 346/2020
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zast. opatrovnicí údaje o zástupci
pro: zaplacení 1 259 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 259 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 259 Kč od 17. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 259 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 259 Kč od 17. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu za poskytnutí zdravotní péče žalovanému v období dne 17.9.2018, a to na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze stejného dne. Náklady byly vyúčtované ve faktuře číslo ze dne 17.9.2018 částkou ve výši 1 259 Kč. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal, a to uznáním dluhu ze dne 17.9.2018 Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb. , kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 13/2017.
2. Opatrovnice žalovaného přednesla, že se jí žalovaného nepodařilo kontaktovat, souhlasila tedy, aby soud rozhodl bez nařízeného ústního jednání.
3. Žalobce jako poskytovatel zdravotní péče poskytl žalovanému dne 17.9.2018 péči, a to na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze stejného dne (prokazuje smlouvou o poskytnutí zdravotní péče ze dne 17.9.2018). Náklady byly vyúčtované ve faktuře číslo ze dne 17.9.2018 částkou ve výši 1 259 Kč, splatné dne 16.11.2018 (prokazuje faktura číslo ze dne 17.9.2018). Žalovaný svůj dluh vztahující se k faktuře číslo ze dne 17.9.2018 co do důvodu a výše v částce 1 259 Kč uznal, a to uznáním dluhu ze dne 17.9.2018 (uznání dluhu ze dne 17.9.2018). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil (prokazuje upomínka ze dne 12.8.2019 a podací arch).
4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o poskytnutí lékařské péče, která není jako smluvní typ upravena v občanském zákoníku . Dle ust. § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. , v platném znění (dále také jen obč. zák.), mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Právní vztah mezi účastníky tak soud hodnotil dle citovaného ustanovení § 1746 odst. 2 obč. zák. s tím, že na základě takto uzavřené smlouvy byl žalobce zavázán poskytnout žalovanému dohodnutou zdravotní péči a žalovaný se zavázal za poskytnutí zdravotní péče zaplatit. Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena smluvně. Zatímco žalobce svůj závazek z předmětné smlouvy splnil, když žalovanému sjednanou zdravotní péči poskytl, žalovaný za poskytnutou zdravotní péči ani přes výzvu žalobce nezaplatil dohodnutou cenu.
5. Nadto, v případě faktury číslo ze dne 17.9.2018 žalovaný dluh co do výše 1 259 Kč uznal. Podle ust. § 2053 obč. zák. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Bylo tedy na žalovaném, aby v řízení tvrdil (a prokázal), že dluh ve výši 1 259 Kč zanikl, což ale neučinil.
6. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalovanému uložil podle shora citovaného zákonného ustanovení povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad. I.).
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (výrok ad. II.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).