Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2513/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou rozsudkem ze dne 4. 2. 2004, č. j. -18, zastavil řízení co do částky 18.152,- Kč s příslušenstvím, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 8.724,- Kč s 16 % úrokem z prodlení od 1. 1. 2004 do zaplacení a rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci a o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 5. 2004, č. j. -39, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.724,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 1. 1. 2004, a ohledně zbytku požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl, dále jej změnil ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. Uvádí, že součet napadených výroků odvolacího soudu činí částku 21.624,- Kč, proto přípustnost dovolání není vyloučena ust. Namítá, že odvolací soud nerozhodl o plnění ve výši 18.152,- Kč s příslušenstvím, přestože podaným odvoláním napaden i tento výrok rozsudku soudu I. stupně. Dále namítá, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, a zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v posouzení, zda lze výzvu dle ust. vtělit do výrokové části platebního rozkazu, a v posouzení vlivu podaného odporu na trvání této výzvy vtělené do platebního rozkazu. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc mu vrátil k novém projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. , věc projednal a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení

Podle ust. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V dané věci žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o jeho platební povinnosti v částce 8.724,- Kč. S názorem dovolatele, že předmětem řízení před odvolacím soudem byla částka ve výši 21.624,- Kč se nelze ztotožnit, neboť z obsahu spisu, zejména z podaného odvolání na č. l. 21, jakož i z jeho doplnění na č. l. 29 vyplývá, že žalovaný podal odvolání pouze do výroku, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8.724,- Kč s úroky z prodlení, a do výroku o náhradě nákladů řízení. Předmětem řízení před odvolacím soudem tak byl občanskoprávní nárok žalobce proti žalovanému ve výši 8.724,- Kč s příslušenstvím. Protože dovolání směřuje proti výroku rozsudku o věci samé, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením , které se vztahuje i na případy, v nichž se přípustnost dovolání posuzuje podle , b) nebo c)

Výrok o náhradě nákladů řízení, ačkoli je obsažen v rozsudku, má povahu usnesení ( ), proto se přípustnost dovolání proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení posuzuje podle ustanovení upravujících přípustnost dovolání proti usnesení, tj. podle ust. , a , přičemž rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není uvedeno v taxativním výčtu ust. ani a přípustnost dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu o povinnosti žalovaného nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně a proti výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení se nedá dovodit ani z ust.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle , věty první, a , aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto podle , věty první, a , když žalovaný nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobci v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. prosince 2004

JUDr. Marta Škárová,v.r.

předsedkyně senátu