Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
4 C 28/2021-30
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s 19,98 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 19,98 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, toto žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě o půjčce zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši částka (součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní zpracování půjčky a nákladů na inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Celková dlužná částka poté činila na jistině úvěru částka a na dlužném poplatku částku částka. Vzhledem k tomu, že poskytnutá půjčka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k datum, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši částka od datum dále úrokem
s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně. Žalovaný do data postoupení pohledávky uhradil celkem částku částka. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum žalovaný nikterak nereagoval.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne datum listin u s názvem smlouva o půjčce, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku částka. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši částka (součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní zpracování půjčky a nákladů na inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši částka v hotovosti (ze smlouvy o půjčce ze dne datum, ze smluvních podmínek smlouvy
o půjčce).
4. Ve smlouvě žalovaný prohlásil, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně s odbornou péčí posoudila jeho schopnost zápůjčku splácet. Zároveň žalovaný potvrdil, že mu byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, v níž právní předchůdkyně shrnula parametry půjčky a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci (ze smlouvy o půjčce). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit právnická osoba 5 B.V. částku ve výši částka spolu
s 26,28 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a spolu s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, z poskytnutého úvěru na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum (ze spisu zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka). Lustrací žalovaného bylo zjištěno, že si žalovaný od roku 2014 půjčoval celkem pětkrát u různých společností a zároveň je proti němu vedeno exekuční řízení (z výpisu vybraných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému).
5. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne
datum smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaného postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (z oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem včetně dokladu o odeslání).
6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum listin u s názvem smlouva o půjčce, na jejímž základě při podpisu převzal částku částka. Tato listin listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též poplatek, a to celkem ve výši částka Celkem se tak žalovaný zavázal vrátit částka. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovaného byla postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalovanému oznámila. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný stále dluží celkem částka (tedy částku částka na jistině a na dlužném poplatku částku částka). Na výzvu k plnění žalovaný žalobkyni již ničeho neuhradil.
7. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění do datum (dále jen„ obč. zák.“). Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ aplikovatelný ZoSÚ“).
8. Podle § 9 aplikovatelného ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle
§ 1 věta druhá aplikovatelného ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
9. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
10. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
11. Podle § 451 obč. zák. se bezdůvodně obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.
12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum je neplatná, neboť při její uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala, v žalobě toto ani nijak netvrdila.
13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud v podrobnostech uvádí, že samotný formulář vyplněný a podepsaný žadatelem, byť je v něm potvrzeno předložení listin, je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů nedostatečná a řádné zkoumání úvěruschopnosti (tj. podklady apod.) z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
14. V daném případě soud ve smyslu výše citované judikatury uzavřel, že samotné prohlášení žalovaného, že jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr byla s odbornou péčí posouzena, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, když není nijak objektivně doloženo, jakým způsobem a v jakém rozsahu posuzování úvěruschopnosti žalovaného probíhalo, není pro řádné zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. Ve smlouvě pouze žalovaný deklaruje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, a že si je vědom všech rizik
s půjčkou spojených. Jakékoliv podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí.
15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o půjčce číslo ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 9 ZoSÚ z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zabýval se dále soud posouzením věci podle
§ 451 o. z., zda u žalovaného nedošlo k bezdůvodnému obohacení. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka dne datum, přičemž žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku částka, jak rovněž vyplynulo z obsahu spisu. Žalovaný tak poskytnuté peněžní prostředky již vrátil, respektive vrátil ještě více, a k bezdůvodnému obohacení tak u něj nedošlo, naopak se bezdůvodně obohatila žalobkyně, či její právní předchůdce na úkor žalovaného. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).