Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1809/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Na návrh oprávněné Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově usnesením ze dne 8.10.2003 č.j. -9 nařídil podle \"pravomocného a vykonatelného rozhodnutí Č. t. ú., Odbor pro severomoravskou oblast, ze dne 6.1.2003, č.j. 213608/2002-6381-III\" k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 7.200,20 Kč společně s úroky z prodlení ve výši 11% p.a. z částky 504,50 Kč od 3.7.1999 do zaplacení, ve výši 12% p.a. z částky 1.010,90 Kč od 2.8.1999 do zaplacení, ve výši 11% p.a. z částky 1.676,90 Kč od 2.9.1999 do zaplacení, ve výši 11% p.a. z částky 613,20 Kč od 3.10.1999 do zaplacení, ve výši 11% p.a. z částky 613,20 Kč od 2.11.1999 do zaplacení, ve výši 11% p.a. z částky 613,20 Kč od 3.12.1999 do zaplacení, ve výši 11% p.a. z částky 613,20 Kč od 2.1.2000 do zaplacení, ve výši 11% p.a. z částky 613,20 Kč od 2.2.2000 do zaplacení, ve výši 13% p.a. z částky 613,20 Kč od 4.3.2000 do zaplacení a ve výši 9% p.a. z částky 328,70 Kč od 2.4.2000 do zaplacení, výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného; současně rozhodl, že povinný je povinen zaplatit oprávněné na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí 300,-Kč.

K odvolání povinného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 26.3.2004 č.j. -24 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dovodil, že pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání. Namítá, že odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, \"kterým soud prvního stupně zastavil výkon rozhodnutí\", a \"zastavení výkonu rozhodnutí zdůvodnil uplynutím prekluzívní lhůty dle ustanovení \", a že odvolací soud \"se přiklonil k právnímu názoru soudu prvního stupně, podle kterého je nutno ustanovení aplikovat i v soudním výkonu rozhodnutí\". Oprávněná je přesvědčena, že \"usnesení o odvolání i usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení věci, které oprávněná spatřuje v nesprávné aplikaci ustanovení v soudním výkonu rozhodnutí\". Přípustnost dovolání dovozuje \"z ustanovení a

\" a navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení

, přezkoumal věc bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání podal ten, kdo k němu nebyl oprávněn (subjektivně legitimován).

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Z obecného závěru, že k dovolání jsou legitimováni účastníci řízení, nelze dovozovat, že by dovolání mohl podat kterýkoliv z nich. Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že dovolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popř. kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí odvolacího soudu, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i ne příliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. Oprávnění podat dovolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který odvolací soud pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že dovolací soud napadené rozhodnutí zruší (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.1997 sp. zn. , uveřejněné pod č. 28 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998).

V posuzovaném případě nebyla dovolatelce usnesením odvolacího soudu, který potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věci povinného k uspokojení pohledávky oprávněné, způsobena na jejích právech žádná újma. Odvolací soud zcela vyhověl návrhu oprávněné na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného a oprávněná nemůže mít z objektivního hlediska žádný skutečný zájem, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno. K podání dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu proto dovolatelka není oprávněna (subjektivně legitimována).

Protože dovolání bylo podáno tím, kdo k tomuto mimořádnému opravnému prostředku není oprávněn, Nejvyšší soud České republiky dovolání oprávněné podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, a , neboť oprávněná s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a povinnému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. prosince 2004

JUDr. Ljubomír Drápal, v.r.

předseda senátu