Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 979/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobce Ing. J. S., zastoupeného, advokátem, proti žalovanému JUDr. B. K., o zaplacení částky 22.983,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. března 2004, č. j. -68, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud Plzeň - jih rozsudkem ze dne 21. srpna 2002, č. j. -43, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 22.983,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 16. 3. 2000 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, do částky 7.800,- Kč s 10% úrokem z prodlení žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 12. března 2004, č. j. -68, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22.983,- Kč s příslušenstvím, a ve výroku o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. března 2004, č. j. -68, není podle , , v platném znění (dále jen „“) přípustné a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod uvedený v , jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Není jím naopak dovolací důvod, kterým je možno namítat nesprávnost skutkových zjištění ( ), ani dovolací důvod, jímž lze vytýkat existenci vad, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ).

Z obsahu dovolání (tj. z vylíčení dovolání) vyplývá, že dovolatel nesouhlasí především se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud (shodně jako soud prvního stupně) při rozhodování ve věci samé vycházel. Dovolatel netvrdí, že by odvolací soud jím správně zjištěný skutkový stav nesprávně posoudil po stránce právní, tedy že by správně zjištěný skutkový stav subsumoval pod nesprávnou právní normu; podstatou jeho námitek jsou výlučně výtky týkající se nedostatečně a nekvalitně zjištěného skutkového stavu věci, případně vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Proto vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že stejně jako před ním soud prvního stupně se nezabýval jeho námitkou, že podpis na tzv. uznávacím prohlášení na faktuře není jeho vlastnoručním podpisem, že dokazování nebylo doplněno jím navrženým znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví a že nesprávně posoudil otázku pravosti předložených dokladů, uplatnil tím ve skutečnosti dovolací důvody podle , odst. 3 Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska těchto uplatněných výtek však nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že řízení je eventuelně postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, případně že rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, přípustnost dovolání podle nezakládá. Pokud dovolatel nastiňuje v dovolání řešení některých právních otázek, jedná se o právní otázky, na nichž odvolací soud své rozhodnutí ve věci nezaložil. Proto pro jejich řešení není možno napadenému rozsudku odvolacího soudu přiznat zásadní právní význam ( ).

Se zřetelem k výše uvedenému dovolací soud podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , 151 odst. 1 a za stavu, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by měl jinak vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. listopadu 2004

JUDr. Blanka Moudrá,v.r.

předsedkyně senátu