Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1310/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 1. 2004, sp. zn. , byl obviněný M. L. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen podle § 224 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 14 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na 3 roky, a podle § 53 odst. 2 písm. a) tr., zák. k peněžitému trestu ve výměře 30.000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody stanoveným podle § 54 odst. 3 tr. zák. na 4 měsíce.

Podle zjištění Okresního soudu v Rakovníku se obviněný dopustil trestného činu v podstatě tím, že dne 16. 7. 2002 kolem 14:00 hodin v R., L. ul., při řízení osobního automobilu zn. Opel Astra registrační značky AKT 82-61 nevěnoval pozornost situaci na vozovce a srazil na vyznačeném přechodu pro chodce chodkyni S. Š., která při tom utrpěla těžké zranění.

Proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku podali odvolání státní zástupce v neprospěch obviněného M. L. a obviněný M. L. O těchto odvoláních rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. . Z podnětu odvolání státního zástupce byl rozsudek Okresního soudu v Rakovníku podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu, přičemž podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo ve věci znovu rozhodnuto tak, že obviněnému byl uložen podle § 224 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody na 14 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na 3 roky, a podle § 49 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti, a to řízení motorových vozidel na 3 roky. Odvolání obviněného M. L. bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný M. L. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu a výroku, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání. Podané dovolání opřel o důvody stanovené v § 265b odst. 1 písm. h), l) tr. ř. V souvislosti s dovolacím důvodem stanoveným v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. namítl, že mu byl uložen \"nesprávný druh trestu\". V souvislosti s dovolacím důvodem stanoveným v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. namítl, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Vytkl, že jeho odvolání nemělo být zamítnuto a že Krajský soud v Praze neměl z podnětu odvolání státního zástupce sám ve věci rozhodovat, protože nebyl řádně zjištěn technický stav vozidla. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.

Na trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 2 tr. zák., jímž byl obviněný uznán vinným, trestní zákon stanoví sazbu odnětí svobody od 6 měsíců do 5 let. Trest zákazu činnosti je přípustným druhem trestu podle § 27 písm. e) tr. zák. a možnost jeho uložení vedle trestu, který stanoví trestní zákon ve zvláštní části, vyplývá z ustanovení § 28 odst. 1 tr. zák. Přitom podle § 49 odst. 1 tr. zák. soud může uložit trest zákazu činnosti na 1 rok až 10 let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností. Z toho plyne, že přípustnost trestu zákazu činnosti je dána i touto souvislostí.

Obviněný v dovolání nenamítal, že by mu byl uložen nepřípustný druh trestu nebo trest ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu, a neargumentoval ničím, co by naplňovalo hlediska zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Obviněný v dovolání označil výrok o trestu v napadeném rozsudku za výrok, jímž mu byl uložen \"nesprávný druh trestu\". Za situace, kdy obviněný v dovolání neargumentoval nepřípustností uloženého druhu trestu nebo výměrou trestu mimo zákonnou trestní sazbu, zbývá jediný smysl námitky ohledně \"nesprávného druhu trestu\" ve významu, že podle obviněného jde o trest uložený v rozporu s hledisky stanovenými v § 31 odst. 1 tr. zák., jimiž jsou stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost, možnosti nápravy a poměry pachatele, a s účelem trestu stanoveným v § 23 odst. 1 tr. zák. Otázka přiměřenosti trestu ve vztahu k těmto hlediskům však nespadá pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu je možné napadat výrok o trestu jedině z toho důvodu, že uložený druh trestu je nepřípustný nebo že přípustný druh trestu byl uložen mimo zákonnou trestní sazbu.

Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku mimo jiné proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Argument obviněného, že o zamítnutí jeho odvolání bylo rozhodnuto, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, se již sám o sobě zcela vymyká z povahy posuzovaného případu. Zákonná dikce, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, \"aniž byly splněny p r o c e s n í podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí\", se totiž vztahuje pouze na případy, v nichž byl řádný opravný prostředek zamítnut nebo odmítnut z důvodů, které mají charakter p r o c e s n í c h důvodů. Spadá sem jednak zamítnutí odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř., tj. proto, že odvolání bylo podáno opožděně, neoprávněnou osobu nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, jednak odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř., tj. proto, že odvolání nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Společným znakem těchto případů je to, že odvolání je zamítnuto nebo odmítnuto bez meritorního přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem (§ 254 odst. 1 tr. ř.). Rozhodne-li odvolací soud některým z těchto způsobů a je-li jeho rozhodnutí nesprávné, je podstatou této nesprávnosti stav, že obviněnému byl odňat přístup k druhé (odvolací) instanci. Smyslem uvažovaného dovolacího důvodu pak je odstranit tento stav a umožnit dovolateli, aby dosáhl přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem.

V posuzovaném případě bylo odvolání obviněného zamítnuto podle § 256 tr. ř., to znamená jako nedůvodné a po meritorním přezkoumání rozsudku Okresního soudu v Rakovníku postupem podle § 254 odst. 1 tr. ř. Odvolání obviněného tudíž nebylo zamítnuto podle § 253 odst. 1 tr. ř. ani odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. z důvodů, které by měly povahu p r o c e s n í c h důvodů, takže ta část ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., o kterou obviněný opřel své dovolání, se v tomto případě vůbec nemůže uplatnit.

Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za vhodné dodat, že dovolání obviněného nekoresponduje ani s tou částí ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., která je vyjádřena dikcí, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, ačkoli \"byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)\". Tato část citovaného ustanovení se vztahuje na případy, v nichž bylo odvolání zamítnuto jako nedůvodné po meritorním přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem, avšak vyžaduje, aby ve vztahu k řízení, které předcházelo rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí odvolání, byl vytýkán některý z důvodů dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. To znamená, že dovolací důvod uvedený v citované části ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. se může uplatnit jedině ve spojení s některým dalším zákonným dovolacím důvodem, a nikoli samostatně. Obviněný žádný z těchto dovolacích důvodů neuplatnil. Dovolání opřel o námitku, že nebyl zjištěn technický stav vozidla, avšak tím žádný z dovolacích důvodů nevyjádřil, nehledě na to, že tato námitka obsahově žádnému ze zákonných dovolacích důvodů neodpovídá.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. listopadu 2004

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec