Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1271/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný T. M. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 1. 2004, sp. zn. , jímž byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta jeho odvolání a odvolání jeho rodičů proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2003, sp. zn. . Dovolání podal s odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., přičemž uvedl, že „odvolací soud zamítl jeho odvolání, aniž by se zabýval procesními vadami, ke kterým došlo již v přípravném řízení a které ve svém odvolání namítal, nepřipustil jeho důkazní návrhy a tím zkrátil jeho právo na obhajobu“. Podrobně rozvedl tyto námitky v tom směru, že byl odsouzen na základě důkazu pořízeného v rozporu se zákonem, že došlo k porušení ustanovení o vyloučení znalce, tj. , a že navrhované důkazy, které soudy neprovedly, mohly v jeho prospěch ovlivnit skutková zjištění. Obviněný se takto podaným dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Vrchnímu soudu v Praze nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Citované ustanovení upravuje dvě varianty dovolacího důvodu v závislosti na povaze rozhodnutí odvolacího soudu.

První varianta uvedeného dovolacího důvodu je vyjádřena dikcí, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, „aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, a vztahuje se k takovým rozhodnutím odvolacího soudu, která byla učiněna bez toho, že by odvolací soud meritorně přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně z hledisek stanovených v § 254 odst. 1 tr. ř. Jde o taková rozhodnutí odvolacího soudu, jimiž bylo odvolání zamítnuto nebo odmítnuto z důvodů, které mají povahu p r o c e s n í c h důvodů a které jsou vymezeny v § 253 odst. 1, 3 tr. ř. Podle § 253 odst. 1 tr. ř. odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Podle § 253 odst. 3 tr. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Společným znakem všech těchto rozhodnutí je to, že rozsudek soudu prvního stupně nebyl odvolacím soudem meritorně přezkoumáván, a že pokud by rozhodnutí odvolacího soudu bylo chybné, znamenalo by to, že obviněnému byl odňat přístup k druhé (odvolací) instanci. V posuzovaném případě nebylo odvolání obviněného zamítnuto podle § 253 odst. 1 tr. ř. ani odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř., takže uvažovaná varianta uvedeného dovolacího důvodu se na tento případ vůbec nevztahuje. Lze jen dodat, že pod zákonnou dikci „procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“ (tj. rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí odvolání jako řádného opravného prostředku) spadají dovolací námitky pouze tehdy, jestliže směřují proti důvodům zamítnutí odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř., resp. proti důvodům jeho odmítnutí podle § 253 odst. 3 tr. ř., a nikoli tehdy, jestliže jsou jimi vytýkány procesní vady řízení, které předcházelo rozsudku soudu prvního stupně.

Druhá varianta uvedeného dovolacího důvodu je vyjádřena dikcí, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, ačkoli „byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“, což má ten význam, že důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) byl dán v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí řádného opravného prostředku. Pod tuto variantu uvedeného dovolacího důvodu spadají případy, v nichž odvolací soud zamítl odvolání jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. po meritorním přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně z hledisek uvedených v § 254 odst. 1 tr. ř. Jedná se tedy o případy, v kterých obviněnému nebyl odňat přístup k druhé (odvolací) instanci, protože odvolací soud se z podnětu odvolání jako řádného opravného prostředku věcně zabýval rozsudkem soudu prvního stupně. V těchto případech lze dovoláním napadat rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. jen ve spojení s některým jiným dovolacím důvodem stanoveným v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., kterým musí být zatížen rozsudek soudu prvního stupně nebo předcházející řízení. V posuzovaném případě obviněný v dovolání žádný takový důvod neuvedl a jím uplatněné námitky žádnému takovému důvodu obsahově ani neodpovídají.

Dovolání obviněného, tak jak bylo koncipováno, není způsobilé být podkladem pro přezkoumání napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze a předcházejícího řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3 tr. ř., neboť i když v něm byl formálně deklarován zákonný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., opíralo se o námitky, které ho obsahově nenaplňovaly.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. listopadu 2004

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec