Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1580/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně B. W., zastoupené advokátkou, proti žalovanému J. R., zastoupenému advokátem, o určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. listopadu 2003 č.j. -90, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že \"rozvázání pracovního poměru ve zkušební době výpovědí ze dne 17.9.1999 je neplatné\". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že písemné podání žalovaného (\"výpověď z pracovního poměru ve zkušební době\") ze dne 17.9.1999 jí nebylo doručeno a že žalovaný při rozvázání pracovního poměru \"fakticky spojil několik ustanovení ZP\", což nepřipouští. Rovněž není pravdou, že by se žalobkyně dopustila hrubého porušení pracovní kázně, jak žalovaný uvedl v potvrzení zaměstnavatele o skončení pracovního poměru žalobkyně.

Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 29.11.2002 č.j. -68 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z provedeného dokazování dovodil, že žalovaný dne 13.9.1999 oznámil žalobkyni, že její pracovní poměr u něho skončil, a že žalobkyně s tím sice nesouhlasila, avšak její následné chování nasvědčuje tomu, že toto oznámení \"vzala na vědomí\", neboť požádala žalovaného o předání dokladů a zaplacení mzdy za odpracované dny. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že je nerozhodné, jak žalovaný svůj úkon označil; jestliže účastníci platně sjednali tříměsíční zkušební dobu a jestliže v průběhu této zkušební doby (dne 13.9.1999) žalovaný ústně oznámil žalobkyni, že její pracovní poměr u něho skončil ke dni 13.9.1999, pak \"nepřipadá v úvahu jiný způsob skončení pracovního poměru, než je právě jeho zrušení ve zkušební době\". Dopis žalovaného ze dne 17.9.1999 pouze dodatečně písemně oznamuje skutečnost, která nastala již předtím (dne 13.9.1999), sám o sobě však nemá žádné právní účinky.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 13.11.2003 č. j. -90 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 6.140,-Kč \"na účet\" advokáta JUDr. A. Š. Ztotožnil se se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně v tom, že k rozvázání pracovního poměru mezi účastníky došlo jeho zrušením ve zkušební době ke dni 13.9.1999, a to ústním oznámením zaměstnavatele, které žalobkyně vzala na vědomí. Okolnosti, jakým způsobem ke zrušovacímu projevu ze strany zaměstnavatele došlo, považoval odvolací soud za nerozhodné; námitky žalobkyně spočívající v tom, že \"se zaměstnavatel měl chovat slušně a neměl zneužívat svého dominantního postavení\", označil pro posouzení platnosti tohoto právního úkonu za právně bezvýznamné.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které podáním ze dne 4.10.2004 vzala zpět.

Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) podle ustanovení věty druhé dovolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. listopadu 2004

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu