Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1598/2004

U S N E S E N Í

Dovolání žalobkyně se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 58.409,- Kč, a to na mzdě za období od 1.1.2001 do 28.2.2003 částku 10.809,- Kč a na náhradě mzdy (z důvodu neplatného okamžitého zrušení pracovního poměru) za období od března do září 2003 částku 47.600,- Kč. Současně požádala o osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že v důsledku okamžitého zrušení pracovního poměru nemá vlastní příjem a je odkázána pouze na příjem manžela a že nemá dostatek prostředků na zaplacení soudního poplatku.

Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 13.1.2004 č.j. -15 žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Dospěl k závěru, že současné poměry žalobkyně přiznání osvobození od placení soudních poplatků neodůvodňují, neboť žalobkyně je vlastnicí či spoluvlastnicí družstevního bytu, osobního automobilu a garáže, její manžel je zaměstnán, jeho průměrná čistá mzda za předcházející kalendářní čtvrtletí činila 25.000,- Kč a že soudní poplatek z žaloby není vysoký (činí 2.340,- Kč).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 17.2.2004 č.j. -22 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že, s ohledem na celkové poměry žalobkyně, nejsou splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků a že proto není žádný důvod k postupu ve smyslu ustanovení

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že \"důvody, o které soudy svá rozhodnutí opřely, nejsou správné\", neboť \"diskriminují provdanou ženu v situaci, kdy uplatňuje své osobní nároky ze zaměstnání\". Žalobkyně v důsledku neplatného okamžitého zrušení pracovního poměru nemá žádný vlastní příjem a je zcela odkázána na příjem svého manžela; mezi obvyklé potřeby, které by měl manžel žalobkyně hradit, \"rozhodně nelze zahrnovat povinnost hradit náklady na uplatňování práv manželky ze zaměstnaneckého vztahu\". Podle dovolatelky \"musí být postavení provdané ženy v pracovně právních vztazích zcela samostatné a svobodné\" a \"nesmí jí být znesnadňováno uplatňování jejich oprávněných nároků z těchto vztahů jen proto, že je provdána\". Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ].

Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé o žalobě na obnovu řízení [ a ], o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení věty druhé [ a ], ve věci konkursu a vyrovnání [ a ], o žalobě pro zmatečnost [ a ], o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí [ a ], ve věci zastavení výkonu rozhodnutí [ a ], ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí [ a ], o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí [ a ] nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních () a v [ a ].

Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [ ], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení , o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení a o záměně účastníka podle ustanovení [ ], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení [ ], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení , o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení a o záměně účastníka podle ustanovení [ ], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení [ ].

V posuzovaném případě žalobkyně dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení , a , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních a , a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, není přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2002 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 152 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002).

Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení věty první a - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (, ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. listopadu 2004

JUDr. Ljubomír Drápal, v.r.

předseda senátu