Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
21 C 138/2021-15
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Jurmanem v právní věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO
se sídlem adresa, obec - část obce
zastoupen advokátem anonymizováno jméno jméno
se sídlem adresa, obec
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozen dne datum
bytem adresa, obec
EPR číslo, o zaplacení částky 14 063,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně jdoucím z téže částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 7 263,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně jdoucím z téže částky od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně jdoucím z téže částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 7 263,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně jdoucím z téže částky od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu datum se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení celkem částky 14 063,76 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedl, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřel datum s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytl částku 6 800 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 263,76 Kč splatit do datum. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z datum. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu spotřebitelského úvěru, navrhl žalobce, aby mu byla přiznána částka 6 800 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.
2. Žalovaný se ve věci samé nijak nevyjádřil.
3. Soud ve věci na datum nařídil jednání, z něhož se žalobce omluvil. Žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Na základě provedených důkazů – smlouvy o úvěru včetně předsmluvních informací, výpisu z účtu právního předchůdce žalobce z datum a výzvy k úhradě před podáním žaloby – soud vzal za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku webová adresa) uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě převedl právní předchůdce žalobce žalovanému na účet částku 6 800 Kč.
5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Ačkoli jazykový výklad citovaného ustanovení by ukládal soudu zabývat se otázkou neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žadatele pouze k jeho námitce, Evropský soudní dvůr v rozsudku ze dne datum ve věci vedené pod sp. zn. C číslo k předběžné otázce řekl:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Soud se proto touto otázkou zabýval z úřední povinnosti.
8. Ačkoli žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného lustrací veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, EUCB, nenavrhl k tomuto tvrzení žádné důkazy, což výslovně uvedl v žalobě. Jelikož se nedostavil k jednání, znemožnil soudu poskytnout mu příslušné poučení. Soud proto dospěl k závěru, že poskytovatel půjčky porušil předsmluvní povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru proto byla uzavřena dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatně.
9. Postoupení pohledávky žalobci bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z datum včetně příloh a oznámením o postoupení pohledávky.
10. Soud proto žalobě vyhověl pouze v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení jistiny ve výši 6 800 Kč, jejíž vyplacení poskytovatelem úvěru bylo prokázáno výpisem z účtu. Žalobci dále náleží zákonný úrok z prodlení, jak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla určena lhůta k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
11. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení poplatku, byla žaloba zamítnuta, neboť žalobci nenáleží žádné další nároky z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu okresního.
Pokud by povinnosti tímto rozhodnutím stanovené nebyly dobrovolně a včas splněny, lze se jejich splnění domáhat cestou soudního výkonu nebo exekuce.