Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2460/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Bytového družstva P., družstva, zastoupeného advokátkou, proti povinnému P. L., za účasti manželky B. L., zastoupené advokátkou, pro 112.154,50 Kč a 97.374,- Kč s příslušenstvím, postižením jiných majetkových práv, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání B. L. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2003, č.j. -35, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 3. 2003, č.j. -9, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 nařídil podle svého platebního rozkazu ze dne 31. 7. 2001, sp. zn. , a podle směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2002, sp. zn. , k uspokojení pohledávky 112.154,50 Kč s 18 % úroky od 31. 3. 2000 do zaplacení, pohledávky 97.374,- Kč s 6 % úroky od 1. 1. 2001 do zaplacení, nákladů předcházejících řízení a exekučních nákladů výkon rozhodnutí postižením „členských práv a povinností povinného v družstvu“ (tj. pohledávky povinného z práva na vypořádací podíl vůči oprávněnému). Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že předpoklady nařízení výkonu rozhodnutí, stanovené v a , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), byly splněny.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla B. L. dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z Odvolacímu soudu prostřednictvím dovolacího důvodu podle vytýká, že věc měl posoudit podle ustanovení , 2 a , protože byl postižen majetek, k němuž jí svědčí právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí; rozsudkem ze dne 29. 9. 2003, sp. zn. , Obvodní soud pro Prahu 2 totiž právo společného nájmu předmětného bytu, jež dosud svědčilo povinnému a dovolatelce, zrušil a určil, že výlučnou členkou družstva a nájemkyní bytu je dovolatelka. Navrhla proto, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněný ve vyjádření oponuje dovolatelce v tom, že výkon rozhodnutí se týká majetku, který je z něho vyloučen. V době, kdy soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí, byli povinný a dovolatelka společnými členy družstva a z práva, které bylo podle postiženo, byli oprávněni oba dva; rozhodnutí o zrušení práva společného nájmu a o určení výlučného nájemce a člena družstva je, argumentuje oprávněný, „irelevantní a právně nesprávné,“ protože společné členství v družstvu zaniklo pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností ( , obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů). Navrhl, aby dovolání bylo jako nedůvodné zamítnuto.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jestliže napadeným rozhodnutím je – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení nepřipadá v úvahu (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením (nesprávným právním posouzením věci), jímž také dovolatelka správnost rozhodnutí poměřuje. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelka zpochybnila – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (, věta první, ).

Otázka, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu (zda v řízení, jež nařízení výkonu rozhodnutí předchází, jsou významná tvrzení a důkazy o právu B. L. k majetku /pohledávce/, které výkon rozhodnutí nepřipouští), shora uvedené znaky nesplňuje; odvolací soud ji totiž vyřešil v souladu s ustálenou praxí. Z obsahu spisu se ostatně podává, že dovolatelka žalobu podle , o níž dosud v řízení podle třetí části nebylo rozhodnuto, podala.

Není-li rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významné, Nejvyšší soud dovolání odmítl (, věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a Náklady, které vznikly oprávněnému, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť vyjádření k dovolání, s nímž se pojí, se nevztahuje k tomu, co bylo pro výsledek dovolacího řízení určující.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. října 2004

JUDr. Pavel K r b e k , v.r.

předseda senátu