Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 152/2021-39

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh na zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh na zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka], se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na jejím základě obdržela žalovaná finanční obnos ve výši částka a zavázala se vrátit celkovou částku částka do datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila řádně a včas, v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovanou byla postoupena ze spol. právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum. Žalobkyně uplatňuje dlužnou částku sestávající z nesplacené jistiny v částce částka, nesplaceného úroku ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši částka, zároveň požaduje uhradit zákonné úroky z prodlení.

2. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti žalované, neboť měla předvolání řádně a včas doručeno dnem datum, k jednání se bez omluvy nedostavila. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle Žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností právnická osoba ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.

4. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne datum, jejímž obsahem je poskytnutí částky částka, kterou se žalovaná zavázala splatit společně s navýšením, tedy celkem částka do 30 dnů. Částku obdržela žalovaná v hotovosti. Úroková sazba byla stanovena ve výši 279,83 % ročně. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána dopisem ze dne datum, datum, datum, přičemž dle obsahu upomínek dluh ke dni datum činil částka. Žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne datum.

5. Podle , (dále jen o.z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud se pak zabývá okolnostmi každého konkrétního případu, přičemž pouze na základě těchto může dospět k závěru, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Nejedná se tedy o právní jednání, které odporuje zákonu, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý a zjevně nepřiměřený, a nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o úvěru či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o úvěru ve smyslu o.z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. V daném případě byla smlouva mezi účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ustanovení a násl. o.z. Podle o.z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Soudu žalobkyně poskytuje pouze Smlouvu o úvěru a o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace. Zároveň žalobkyně nedoložila žádné důkazy k tomu, že by byla posuzovaná schopnost žalované sjednaný úvěr splácet. Soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Ze všech důvodů uvedených shora soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně požaduje po žalované za úvěr poplatek – úrokovou sazbu 279,83 % ročně z částky, která byla žalované půjčena. Za půjčku částka, tedy po 30 dnech požaduje úrok částka, tj. 23 % půjčené částky. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí č. j. –64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním.

6. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ni bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobkyně žalované plnila poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o.z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyně domáhala plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobkyně posouzen dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a z předložených listin vyplývá, že tato na dluh neuhradila ničeho. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobkyni i úroky z prodlení, které byly přiznány od datum, dle předložené výzvy k plnění ze dne datum s připojenou doručenkou. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by dluh rozporovala či uhradila. Soud proto uložil žalované dluh žalobkyni uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku dle , a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z o.z. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, po zohlednění částečného zpětvzetí, byla žaloba zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobkyně domáhat ani plnění týkajícího se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění a úroků zákonných.

7. Podle měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Předmětem žaloby byla částka částka s příslušenstvím, přičemž co do částky částka byla žaloba zamítnuta. Návrhu bylo co do částky částka s příslušenstvím vyhověno, což představuje úspěch žalobkyně ve věci. Žalobkyně byla tak úspěšná ze 67 % a naopak ze 33 % byla úspěšná ve věci žalovaná. Nárok na náhradu nákladů řízení tak představuje rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně, tj. 34 %. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky , přiznal žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle po částka (tj. částka), 3x režijní paušál po částka dle téže vyhlášky (tj. částka), dále 21 % DPH v částce částka dle a soudní poplatek ve výši částka, tedy celkem činí náklady řízení žalobkyně částku částka. V daném případě bylo postupováno dle citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje částka a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení., z čehož 34 % je částka, což zaplatí žalovaná v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku ( ).

8. Dle položky 2 odst. 2 přílohy , sazebníku poplatků, Pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí částka, z čehož bylo již částka uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.