Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Od 75/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala dne 19.3.2001 u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhá vydání platebního rozkazu stanovícího žalovanému povinnost zaplatit jí částku 352.866,90 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění leasingové smlouvy o pronájmu nového vozidla značky Škoda.

Městský soud v Praze vydal dne 25.5.2001 platební rozkaz pod č.j. -7, který však usnesením ze dne 13.6.2001 zrušil s odůvodněním, že tento platební rozkaz se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný ve svém vyjádření k předmětné žalobě především navrhl, aby věc byla postoupena Okresnímu soudu v Karviné, jakožto soudu místně příslušnému „přes ustanovení “

Městský soud v Praze poté předložil věc Vrchnímu soudu v Praze s odkazem na ustanovení k rozhodnutí, které soudy jsou k jejímu projednání a rozhodnutí příslušné v prvním stupni. Poukázal na to, že není dána věcná příslušnost Městského soudu v Praze, neboť se nejedná o obchodní věc.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18.2. 2003, č.j. -21, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni je věcně příslušný okresní soud a že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5.

Obvodní soud pro Prahu 5 vydal dne 8.9.2003 platební rozkaz č.j. -32, proti kterému podal žalovaný odpor, ve kterém namítal, že místně příslušný je Okresní soud v Karviné. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 5.11.2003, č.j. -36, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Karviné. Uvedl, že i když je mu známo rozhodnutí Nejvyššího soudu R 1/2000, je vázán výše citovaným usnesením Vrchního soudu v Praze, podle kterého je k projednání a rozhodnutí příslušný okresní soud. Z usnesení nelze zjistit, proč věc byla postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5, když se nejedná o obchodní věc a žalovaný nemá v obvodu tohoto soudu bydliště.

Okresní soud v Karviné s postoupením věci nesouhlasil a předložil věc Krajskému soudu v Ostravě.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30.1.2004, č.j. -41, rozhodl, že nesouhlas Okresního soudu v Karviné s postoupením věci je důvodný, neboť předmětem řízení jsou nároky z leasingové smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky finančního pronájmu vozidla, ve kterých se účastníci dohodli v souladu s ustanovením § 262 odst. 1 obch. zák., že se jejich vztah bude řídit obchodním zákoníkem I když ze smlouvy vyplývá, že žalovaný není podnikatelem, platným ujednáním podle obch. zák. se stal závazkový vztah vztahem obchodním a jde tedy o obchodní věc, jak má na mysli Vyslovil názor, že místně příslušným je Obvodní soud pro Prahu 5, neboť žalobce splnil podmínky , když k žalobě připojil originál leasingové smlouvy a na prorogaci v žalobě výslovně upozornil.

Po vrácení spisu Obvodní soud pro Prahu 5 vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila do 14 dnů od doručení výzvy k návrhu žalovaného na delegaci věci Okresnímu soudu v Karviné.

Žalobkyně, která obdržela výzvu dne 11.5.2004, se ve stanovené lhůtě k tomuto návrhu nevyjádřila, přestože byla o následcích podle ustanovení poučena, což ve svém důsledku znamená, že nemá proti přikázání věci námitky.

Obvodní soud pro Prahu 5 pak předložil věc Nejvyššímu soudu s odkazem na návrh žalovaného na delegaci věci k Okresnímu soudu v Karviné.

Nejvyšší soud jako soud společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 5) a Okresnímu soudu v Karviné, jemuž má být věc přikázána ( věta první ) návrh žalovaného projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty druhé mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d, publikované pod č. , ve znění ústavního ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Tvrzení žalovaného, že mu osobní a finanční poměry nedovolují, aby se „dostavoval“ k soudu do Prahy a že u Krajského soudu v Ostravě probíhá trestní řízení, nejsou sama o sobě způsobilá odůvodnit výjimku z výše uvedeného principu.

Nejvyšší soud proto přihlížeje též k možnosti zakotvené v ustanovení upravující institut tzv. dožádání, neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení a návrhu žalovaného nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. října 2004

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu