Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 154/2021-38
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3.779 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 779 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 779 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.000 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 1.368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 779 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 779 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 1.368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3.779 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do datum společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 779 Kč. Žalovaný však svoji povinnost vrátit poskytnutý úvěr ve stanové době nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum převedena na žalobce. Jelikož žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil, když ke dni splatnosti na svůj dluh ničeho neuhradil, domáhá se žalobce na žalovaném uhrazení shora uvedené částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil.
3. Smlouvou o zápůjčce z datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce právnická osoba uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl bankovním převodem na účet žalovaného č. bankovní účet dne datum peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal poskytnutou zápůjčku splatit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 779 Kč.
4. Smlouvou o postoupení pohledávek z datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.
5. Po provedeném řízení dospěl soud z hlediska skutkového stavu věci k následujícím závěrům. Žalovaný prostřednictvím internetových stránek žalobce webová adresa provedl svoji registraci na těchto internetových stránkách a seznámil se se závazky plynoucími ze smlouvy. Žalovaný následně zažádal právního předchůdce žalobce prostřednictvím webových stránek o poskytnutí zápůjčky ve výši 3.000 Kč. Právní předchůdce žalobce poskytnutí zápůjčky schválil, aniž prováděl šetření, kterým by provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb. ). Následně dne datum právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl bankovním převodem na účet žalovaného č. bankovní účet dne datum peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč. Žalovaný byl dle smlouvy povinen poskytnutou zápůjčku vrátit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 779 Kč. Žalovaný však v době splatnosti ani poté na dlužnou pohledávku žalobci ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobce.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené anonymizována dvě slova bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., která je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce neprovedl šetření úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 s. ú. Právní předchůdce žalobce na základě této smlouvy žalovanému poskytl dne datum částku 3.000 Kč, kterou měl žalovaný žalobci vrátit do datum společně s poplatkem ve výši 779 Kč. Žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Soud mu proto dle § 1970 o. z. uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 3.000 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to včetně úroku z prodlení, když splatnost dlužné částky nastala dle smlouvy ke dni datum a od následujícího dne je žalovaný podle § 1970 občanského zákoníku v prodlení, a proto je povinen platit žalobci i zákonný úrok z prodlení dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (výrok II. rozsudku).
14. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky sjednána v rozporu se zákonem, je neplatná, a proto soud žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl (výrok I. rozsudku).
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
1.368 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 168 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1.368 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč.
16. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku dle ust. § 202 odst. 2 odvolání není přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.