Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
FCDCE4B13B9F4C73C1257A4E0068BE98.html
HTML · 14.85 KB
No categories available
25 Cdo 2078/2004
U S N E S E N Í
I. Dovolání se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í :
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 20. 12. 2002, č. j. 15 Nc 943/99 - 42, odmítl podle § 43 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. žalobcovo podání ze dne 9. 10. 1999, neboť postrádalo náležitosti uvedené v ust. § 42 a § 79 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a žalobce vady podání neodstranil ani po výzvě soudu ze dne 28. 5. 2001, č. j. 15 Nc 943/99 - 33, jíž byl poučen o náležitostech podání a o možnosti odmítnutí podání v případě neodstranění vad.
Odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 11. 2003, č. j. 22 Co 568/2003 - 52, odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení, neboť odvolání bylo obtížně čitelné, málo srozumitelné a neobsahovalo náležitosti podání, jak je vyžaduje § 42 o. s. ř. o. s. ř. Přestože usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 5. 2003, č. j. 15 Nc 943/99 - 47, byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení odvolání doplnil tak, aby z něj bylo patrno, v čem spatřuje nesprávnost postupu a rozhodnutí soudu prvního stupně, a současně byl poučen o tom, že nebude-li odvolání ve stanovené lhůtě doplněno a odůvodněno, bude odmítnuto, žalobce odvolání nedoplnil. Odvolací soud je proto podle § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 7. 2. 2004 dovolání, v němž uvedl, že usnesení odvolacího soudu považuje za „neurčité, nevykonatelné a nicotné“.
Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání, které směřuje proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ust. § 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Dovolatel sice v projednávané věci není zastoupen advokátem, ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle § 238 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).
Podle § 238a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.
Podle § 239 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží;
c) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. , o vstupu řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a o. s. ř. o. s. ř. ), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1 ) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2 ).
Podle § 239 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1;
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a o. s. ř. o. s. ř. ), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1 ) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2 ).
Podle § 239 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a o. s. ř. o. s. ř. ).
V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo podle § 43 odst. 2 (§ 211 o. s. ř. o. s. ř. ) odmítnuto jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. není dána z toho důvodu, že se nejedná o rozhodnutí potvrzující ani měnící, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ust. § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř. , protože napadeným usnesením nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ust. § 238 a § 238a o. s ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ust. § 239 o. s. ř. o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto jeho dovolání podle ust. § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo a žalované v tomto řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. října 2004
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu