Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
219 C 52/2021
Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalovanému zapůjčila částku částka a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s úrokem ve výši částka a administrativním poplatkem ve výši částka v 59 měsíčních splátkách po částka a závěrečné 60. měsíční splátce ve výši částka. Splatnost první splátky byla sjednána na datum. Žalovaný se však dostal do prodlení, neboť žalobkyni zaplatil pouze částku částka, která byla částečně započtena na jistinu (částka), na úrok (částka) a na poplatky za správu (částka). V souladu se smlouvou proto byla zápůjčka ke dni datum zesplatněna. Žalovaný tak dluží na jistině částku částka, na úroku částka, na poplatcích za správu částka a na úroku z prodlení kapitalizovaném do datum částku částka. Pro případ žalovaného se zaplacením jakékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky. Pro případ porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Na smluvní pokutě za prodlení se zaplacením splátky dluží žalovaný částka. Na smluvní pokutě za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění dluží žalovaný částka. Dále žalobkyně požaduje zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Žalovaný neplnil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).
3. Ze smlouvy číslo výpisu z účtu, splátkového kalendáře, sazebníku poplatků a obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému zápůjčku ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu, úrok ve výši částka a poplatek za správu ve výši částka, v 60 měsíčních splátkách po částka, resp. poslední ve výši částka. Pro případ prodlení se splacením splátky či její části byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky. Pro případ nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši
0,1 % denně. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána i povinnost žalovaného nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady. Z nerozporovaného tvrzení žalobkyně a z bilance předpisů a plateb má soud za prokázané že žalovaný na zápůjčku zaplatil částku částka, když z jeho strany nebylo tvrzeno a ani ze spisu nevyšlo jinak najevo, že by plnil v jiném (větším) rozsahu. Z oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně zápůjčku zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu. Z upomínky, předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby. Ze statistiky obec národní banky bylo zjištěno, že v lednu 2020 činily průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů 8,20 % ročně.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne
datum ve věci C číslo).
8. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. mimo jiné v tom směru, aby do konce jednání uvedla všechna tvrzení a označila všechny důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména, co se týká ověřování skutečných životních příjmů a také skutečných výdajů žalovaného.
10. Žalobkyně v tomto směru uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala prostřednictvím rejstříku exekucí a insolvenčního rejstříku. Dále ji žalovaný doložil výpis z běžného účtu a své výplatní pásky.
11. Stran svých tvrzení předložila žalobkyně k důkazu přehled exekucí, výstup z insolvence, výplatní pásky, výpisy z účtu a formulář příjmů a výdajů. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy sdělil žalobkyni, že dosahuje čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání ve výši částka, na pravidelné splátky půjček měsíčně vydá částka a jeho průměrné měsíční výdaje činí částka. Žalovaný v době uzavírání smlouvy neměl žádnou exekuci ani nevystupoval jako dlužník v insolvenčním řízení. Ohledně výše příjmu žalovaný doložil své výplatní pásky, ze kterých vyplývá, že v daném období dosahoval deklarované výše příjmu.
12. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů však nevyplývá, že by žalobkyně řádně ověřovala výdaje žalovaného. V tomto směru se omezila pouze na údaje zjištěné přímo od žalovaného. Žalobkyně vůbec po žalovaném nepožadovala doložení jeho výdajů jako např. nákladů na bydlení (náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky) ale ani dalších životních nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby apod. Žalobkyně naopak ignorovala výpisy z účtu žalovaného, které měla k dispozici, kdy z výpisů je patrné, že žalovaný končil pravidelně v mínusu (září - viz výpis za říjen, listopad, prosinec 2019). Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla (např. doložení příjmů žalovaného) ale za situace, kdy řádně nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů je tak zadlužena, že úvěruschopná není. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
13. Žalovaný však od žalobkyně převzal částku ve výši částka, přičemž dosud žalobkyni vrátil pouze částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat již od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne datum s určením data splatnosti do datum. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. Jelikož však žalobkyně požadovala přiznat úrok z prodlení až od datum, vyhověl soud jejímu návrhu a přiznal jí úrok z prodlení až od tohoto pozdějšího data.
14. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
15. Závěrem lze uvést, že i pokud by žalobkyně prokázala, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr (což se nestalo), soud by vycházel z toho, že ujednání o smluvním úroku je absolutně neplatné, neboť úrok v této výši je nepřiměřený a jsoucí zjevně v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 588 o.z. V daném období činil obvyklý úrok 8,2 % ročně, sjednaný úrok tak více jak 5 x převyšuje obvyklý úrok. Stejná situace by nastala i u poplatku za správu, který soud považuje za skrytý úrok, neboť tento poplatek má zjevně pouze navýšit zisk žalobkyně za poskytnutí peněz.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 82 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,8 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).