Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
6 C 99/2021
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kuchaříkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 19 997,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 047,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 047,81 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 6 250,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 179,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 526,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 520,07 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 6 520,07 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, a částky 8 430 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 617,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 549,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 224,51 Kč od 30. 11. 2019 do 26. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 176,7 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 047,81 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 10 224,51 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 047,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 047,81 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 6 250,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 179,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 526,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 520,07 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 6 520,07 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, a částky 8 430 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 617,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 549,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 224,51 Kč od 30. 11. 2019 do 26. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 176,7 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 047,81 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 10 224,51 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum číslo dne datum číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (úvěr číslo) a 11 000 Kč (úvěr číslo) v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutý úvěr ve výši 10 000 Kč zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč (úroková sazba 23,66 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 26. 10. 2017. Poskytnutý úvěr ve výši 11 000 Kč se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 140 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 540 Kč (úroková sazba 23,66 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč a dále poplatku za sjednané životní pojištění ve výši 290 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 335 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 21. 1. 2018. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky, před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, na oba úvěry naposledy zaplatila splátku dne 25. 10. 2019. Na úvěr ve výši 10 000 Kč uhradila žalobkyně celkem 8 933,81 Kč a na úvěr ve výši 11 000 Kč pak celkem 5 952,19 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek, a to marným uplynutím týdenní lhůty po úhradě poslední splátky. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni datum své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení pohledávek žalobkyně na úvěr ve výši 10 000 Kč dále hradila, a to celkem 5 324 Kč, celkově tak na úvěr ve výši 10 000 Kč zaplatila 14 257,81 Kč. Na úvěr 11 000 Kč žalovaná po postoupení pohledávek ničeho neuhradila. Na úvěr 10 000 Kč žalobkyně nadále požaduje dlužnou jistinu ve výši 6 520,07 Kč, v případě úvěru 11 000 Kč žalobkyně požaduje jistinu ve výši 10 224,51 Kč a poplatek ve výši 3 253,30 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požadovala žalobkyně přiznat též ve vztahu k úvěru 10 000 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 179,33 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 520,07 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 30. 11. 2019, když žalobkyně splátky žalované započítala na kapitalizovaný úrok z prodlení za předchozí období, do 31. 3. 2020, kdy došlo k úhradě poslední splátky), kapitalizovaný úrok ve výši 1 526,71 Kč (úrok ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny 6 520,07 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 30. 11. 2019, když žalobkyně splátky žalované započítala na kapitalizovaný úrok za předchozí období, do 31. 3. 2020, kdy došlo k úhradě poslední splátky), úrok ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny 6 520,07 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 520,07 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení. Ve vztahu k úvěru 11 000 Kč požaduje žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 617,46 Kč (úrok ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 10 224,51 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 29. 1. 2018, po uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 4 549,29 Kč (úrok ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny 10 224,51 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 22. 1. 2018, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny 10 224,51 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny 10 224,51 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, převzetí žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč, který sestává z úroku ve výši 1 400 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a částky za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč. Zápůjčka byla splatná v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Splátky byly vždy splatné nejpozději do konce následujícího týdenního splátkového období. Výše výpůjční úrokové sazby činila 23,72 % ročně.
4. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL, výměr podpory/důchodu. Žalovaná uvedla v údajích o zaměstnání, že je v domácnosti na mateřské dovolené. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil 16 418 Kč (5 000 Kč další příjmy, 9 618 Kč dávky státní sociální podpory, 1 800 Kč přídavky na děti). Běžné měsíční výdaje se pak skládaly z nájmu 4 500 Kč a výdajů na domácnost 5 000 Kč (celkem tak 9 500 Kč). Použitelný příjem tak měl činit 5 000 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu od března 2016, ve společné domácnosti žije s partnerem. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná má 2 nezaopatřené děti, nemá půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně ani u jiné společnosti. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 000 Kč v hotovosti, převzetí žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 8 430 Kč, který sestává z úroku ve výši 1 540 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a částky za hotovostní inkaso ve výši 4 400 Kč, dále si žalovaná sjednala pojištění anonymizována dvě slova za částku 290 Kč. Zápůjčka byla splatná v 58 týdenních splátkách po 335 Kč. Splátky byly vždy splatné nejpozději do konce následujícího týdenního splátkového období. Výše výpůjční úrokové sazby činila 23,72 % ročně.
6. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty výplatní pásky, pracovní smlouva/ DPP/DPČ, bankovní výpisy, nájemní smlouva, doklad o přiznání mateřské/rodičovské. Žalovaná uvedla v údajích o zaměstnání, že je na mateřské dovolené. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil 14 118 Kč (4 500 Kč další příjmy, 9 618 Kč dávky státní sociální podpory). Běžné měsíční výdaje se pak skládaly z nájmu 4 000 Kč a výdajů na domácnost 5 000 Kč (celkem tak 9 000 Kč). Použitelný příjem tak měl činit 5 118 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu od března 2016, ve společné domácnosti žije s partnerem. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná má 1 nezaopatřené dítě, má půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 14 500 Kč, kterou splácí částkou 1 500 Kč měsíčně, u jiné společnosti půjčku nemá. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou.
8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku bylo zjištěno, že žalované bylo dne datum zasláno vyrozumění o postoupení pohledávky.
9. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020 -97, má soud za prokázané, že v odstavci 17 obsahuje právní názor Krajského soudu v Českých Budějovicích k právní úpravě zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 11. 12. 2020 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou odeslanou dne 11. 12. 2020 upozorněna na prodlení s úhradou závazků ze smlouvy o půjčce číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo byla vyzvána ke splacení dlužných částek nejpozději do 26. 12. 2020 na účet žalobkyně.
11. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
14. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 75 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
17. Podle § 78 odst. 1 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
18. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
19. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
20. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením těchto smluv dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 9 ZoSÚ (v případě smlouvy číslo) a § 86 ZSÚ (v případě smlouvy číslo), neboť soud nepochyboval o tom, že citované smlouvy jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ a ZSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. V obou případech je porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcionováno absolutní neplatností takové smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (v případě smlouvy číslo srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23 Co 365/2017 – 53, v případě smlouvy číslo srovnej Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- Finance s. r. o. proti GK, C -679-18).
23. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté úvěry ve výši 10 000 Kč a 11 000 Kč zaplatit celkem 17 400 Kč a 19 140 Kč. Z předložených zákaznických karet k úvěru je zřejmé, že společnost právnická osoba, při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala formálně a spokojila se s tím, že v zákaznických kartách uvedené informace žalovaná stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. K uvedeným informacím nepředložila žalobkyně žádné doklady, nepředložila ani výměr o přiznání podpory/důchodu, pracovní smlouvu/ŽL (z údajů v kartě není zřejmý ani název zaměstnavatele či druh podnikání), ani případně výplatní pásky či výpisy z bankovního účtu, z nichž by byl potvrzen příjem žalované. Soud upozorňuje na to, že informace o příjmech žalované uvedené v zákaznické kartě jsou nevěrohodné, ostatní příjem žalované není nijak specifikován, není zde rovněž uvedeno, jakým způsobem byl ověřován. Pokud by soud vzal v potaz, že žalovaná pobírá dávky ve výši 9 618 Kč měsíčně, které však rovněž nebyly nijak prokázány, tyto by nestačily na hrazení tvrzených běžných výdajů žalované ve výši 9 500 Kč, resp. 10 500 Kč měsíčně. K uzavření výše uvedených úvěrů došlo v rozmezí tří měsíců, přesto se údaje zaznamenané v kartách liší, zejména ve výši nájemného, rovněž pak v počtu nezaopatřených dětí. Soud podotýká, že nijak nespecifikované výdaje žalované uvedené pouze ve výši 5 000 Kč působí podhodnoceně v situaci, kdy má žalovaná vyživovací povinnost ke dvěma osobám, resp. jedné osobě. V této souvislosti je třeba zohlednit i to, že průměrný občan (a tedy i spotřebitel) nedokáže disciplinovaně a dlouhodobě hospodařit s finančními prostředky v rozsahu životního minima. Životní minimum představuje rámec pro zajištění nejzákladnějších potřeb (nezahrnuje navíc náklady na bydlení) a to spíše pro přechodné období, rozhodně se nemůže jednat o částku, kterou by člověk potřeboval pro všední, běžný a průměrný způsob života. Původní věřitelka tak nepostupovala s odbornou péčí, když opakovaně poskytla žalované úvěr, aniž by řádně zkoumala její schopnost úvěr splácet, navíc je z žalobkyní poskytnutých údajů patrné, že finanční situace žalované nebyla uspokojivá. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
24. Soud ještě doplňuje, že žalobkyní předložený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích není pro zdejší soud právně závazný a dále bylo výše již zhodnoceno, že ani z údajů, tak jak jsou v zákaznické kartě zaznamenány, nemohla mít původní věřitelka s odbornou péčí za to, že bude žalovaná schopna poskytnuté úvěry řádně splácet.
25. S ohledem na shora uvedené tak soud předmětné smlouvy posoudil jako absolutně neplatné, protože úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smluv řádné a dostatečně zkoumána. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částky, které jí byly poskytnuty na základě neplatných smluv a které dosud nesplatila.
26. Z dokazování vyplynulo, že v případě smlouvy číslo byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná celkem splatila částku 14 257,81 Kč, není tak povinna žalobkyni již ničeho hradit. Soud proto ve vztahu k úvěru 10 000 Kč žalobu v plném rozsahu zamítl.
27. V případě smlouvy číslo byla žalované poskytnuta částka ve výši 11 000 Kč, žalovaná uhradila pouze 5 952,19 Kč a je proto povinna vrátit žalobkyni částku ve výši 5 047,81 Kč (11 000 Kč – 5 952,19 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to od 27. 12. 2020 do zaplacení, neboť ve výzvě podle § 1958 o.z. ze dne 11. 12. 2020 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu do 26. 12. 2020.
28. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětných smluv. Lhůta pro splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. Náhrada nákladů řízení by v poměrné výši příslušela žalované (po promítnutí úspěchu a neúspěchu ve věci včetně požadovaného příslušenství), nicméně té v řízení žádné náklady nevznikly, a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.