Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1137/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. , byl obviněný uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 k § 222 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Za to byl odsouzen podle § 222 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 2 roky se zařazením do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena také povinnost zaplatit poškozené H. z. p. škodu ve výši 6.565,- Kč.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2004, sp. zn. , bylo odvolání obviněného, které podal proti rozsudku soudu I. stupně, zamítnuto podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Namítá, že zjištění skutkového stavu soudem I. stupně je vadné a z pohledu práva hmotného i důvodem pro nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Pochybení soudů nižších stupňů spatřuje v chybném dovození existence subjektivní stránky trestného činu, když soudem učiněná skutková zjištění nemají podklad v provedeném dokazování. K tomu konkrétně namítá, že lékaři byla zjištěna bodná rána délky 8 cm ve stěně břišní, ale soud toto zjištění lékaře nepojal do skutkových zjištění a konstruoval zavinění na základě zjištění, že se jednalo o zranění uvedené ve výroku o vině rozsudku soudu I. stupně, tj. o bodnou ránu o hloubce 8 cm. Takovýto postup, že vedl k chybnému právnímu posouzení skutku. Navrhl proto, aby bylo rozhodnutí krajského soudu zrušeno a postupováno podle § 265k tr. ř. a následujících.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že námitka o nenaplnění zákonných znaků trestného činu podle § 222 odst. 1 tr. zák. včetně odpovídající formy zavinění, nemůže obstát. Obviněný útočil proti poškozené takovým nástrojem (nožem) do dutiny břišní, že si musel být vědom, že v důsledku takového útoku může dojít ke způsobení těžké újmy na zdraví a pro případ, že se tak stane, byl s tím srozuměn. Na takové srozumění lze spolehlivě usuzovat z povahy použitého nástroje, z intenzity útoku a ze způsobu jeho provedení. Navrhla proto, aby bylo dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné, v neveřejném zasedání.

Obviněným uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. umožňuje dovolateli namítat nesprávnost právního posouzení skutku (o jiné nesprávné hmotně právní posouzení v daném případě nejde, ač to obviněný formálně v dovolání uvádí, ale konkrétně v tomto směru nic nenamítá a pouze nesprávně zaměňuje tyto pojmy). V rámci nesprávného právního posouzení skutku lze proto zejména namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako určitý trestný čin, ač jde o trestný čin jiný nebo, že dané jednání nevykazuje všechny zákonné znaky určitého trestného činu. Takovouto námitkou by obecně byla i námitka obviněného o neexistenci subjektivní stránky pokusu trestného činu podle § 222 odst. 1 tr. zák., tj. neexistence úmyslu způsobit těžkou újmu na zdraví poškozené. Jak ale vyplývá z obsahu dovolání, obviněný neexistenci zavinění ve formě úmyslu staví na nesprávném skutkovém zjištění soudu, konkrétně pak na tvrzení, že poškozené způsobil bodnou ránu délky 8 cm a nikoli hloubky 8 cm ve stěně břišní, což soud nepojal do skutkových zjištění a proto došlo k chybnému právnímu posouzení skutku. Obviněný se tedy primárně domáhá změny skutkového zjištění, že poškozené způsobil ve stěně břišní toliko bodnou ránu délky 8 cm a nikoli hloubky 8 cm a následně na této změně skutkových zjištění staví i námitku o neexistenci úmyslné formy zavinění /§ 4 písm. b) tr. zák./. Již z povahy této námitky vyplývá, že jde o námitku skutkovou a nikoli hmotně právní a tedy o námitku, která uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nemůže naplnit, protože pro dovolací soud jsou skutková zjištění soudu I. stupně, resp. soudu odvolacího závazná, nemůže je měnit a může je posuzovat pouze z hlediska správnosti jejich hmotně právního posouzení.

Navíc a nad rámec dovolání je nutno uvést, že námitky obviněného nemůžou obstát ani z dalšího důvodu, protože jeho tvrzení o nesprávném skutkovém zjištění se nezakládá na pravdě. Je sice skutečností, že ve výroku rozsudku soudu I. stupně je uvedena bodná rána \"o hloubce 8 cm\" a ve znaleckém posudku \"bodný kanál délky 8 cm\" (č. l. 53 tr. sp.). V chorobopisu (č. l. 52 tr. sp.) o zranění poškozené je zase uvedeno, že byl zjištěn \"bodný kanál hloubky 8 cm\". Z uvedeného je zřejmé, že jak v případě bodné rány o hloubce 8 cm, tak i v případech bodného kanálu o délce, resp. hloubce 8 cm, jde o zranění naprosto stejné, které je pouze specifikováno za použití různých slov, která však mají v daném případě stejný význam (hloubka, délka).

Na základě uvedených důvodů bylo dovolání obviněného odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. října 2004

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš