Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 6/2021-29

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

; zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 9 509,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku

8 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 750 Kč od 10. 2. 2020 do

zaplacení.

II. Pokud se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení dalších 759,94 Kč a dále

zákonného úroku z prodlení z částky 9 509,94 Kč od 28. 8. 2018 do 9. 2. 2020 a z částky

759,94 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 251 Kč do

3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 8 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 750 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení. II. Pokud se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení dalších 759,94 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 9 509,94 Kč od 28. 8. 2018 do 9. 2. 2020 a z částky 759,94 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 251 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 11. 2020, který doplnila podáním ze dne 10. 2. 2021, domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky

9 509,94 Kč se zákonnými úroky z této částky od 28. 8. 2018 do zaplacení. Návrh odůvodnila žalobkyně tím, že se jedná o pohledávku jí postoupenou na základě smlouvy

o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019, vzniklou ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 27. 4. 2018, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba prostřednictvím internetových stránek. Na základě této smlouvy právnická osoba jako věřitel poskytla žalovanému jako dlužníkovi po předchozím posouzení úvěruschopnosti neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč na dobu neurčitou dle čl. II. odst. 1.–4 smlouvy a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši

8,5 % měsíčně dle čl. IV. odst. 1. smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV. odst. 2. smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru

a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která ze dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byla v souladu s čl. V. smlouvy a bodu

9.9 obchodních podmínek sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy 30. dne každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy

o revolvingovém úvěru. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku 10 000 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu či emailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu, a to až do výše dlužní částky. Žádost o poskytnutí každého takového úvěru včetně akceptace a informace o vyplacení požadované částky je obsažena vždy v dokumentu Loan application. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru, jak je uvedena v posledním vydaném výpisu, který obsahuje přehled celkové dlužné částky ke dni splatnosti.

2. Ve věci byl dne 10. 11. 2020 pod č. j. -5 vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 18. 12. 2020, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením soud věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků (zástupce žalobkyně), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání omluvil a souhlasil s tím, aby se jednání konalo v nepřítomnosti žalobkyně i jejího zástupce. Žalovaný, ač byl k jednání řádně a včas předvolán, se nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nežádal.

4. Z listin předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z obchodních podmínek, z informací o vyplacení, z měsíčních výpisů, z fotokopie občanského průkazu žalovaného, z potvrzení o provedené platbě, z finančního přehledu pohledávky, ze smlouvy

o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní výzvy zjistil soud tento skutkový stav: Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba uzavřel dne 27. 4. 2018 prostřednictvím internetu smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru

a příslušné poplatky, vše na základě smlouvy a podmínek v ní stanovených. Byla sjednána úroková sazba 8,5 % měsíčně. Bylo sjednáno, že žalovaný zaplatí poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Úrok i poplatek za čerpání bude splácet spolu s jistinou úvěru. Bylo dohodnuto, že úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání úvěru bude žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 27. 4. 2018. Dne 27. 4. 2018 vyčerpal žalovaný částku 10 000 Kč (potvrzení o provedené platbě na účet č. bankovní účet, variabilní symbol). Celková úhrada žalovaného činila 1 250 Kč (z přehledu příchozích plateb klienta – žalovaného – k č. úvěru číslo). Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Celková odprodaná částka dle přílohy smlouvy o postoupení pohledávek 11 976,56 Kč, z toho dlužná jistina 9 509,94 Kč. Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2020 a zároveň i předžalobní výzva.

5. Dle , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky 8 750 Kč. Žalobkyně prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, a to smlouvou o postoupení pohledávek. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a že jí žalovaný uhradil částku 1 250 Kč. Zaplacení zbývající částky 759,94 Kč není žádáno po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná konkrétní tvrzení k tomu, jakým způsobem její právní předchůdkyně posuzovala schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, nenavrhla v tomto směru ani žádné důkazy. Po písemné výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení žalobkyně v podání ze dne 10. 2. 2021 pouze popsala vnitřní kritéria, kterými se právní předchůdce žalobkyně při poskytování úvěru řídil. Žádné důkazní návrhy žalobkyně opět neučinila a ke svému podání připojila oznámení o postoupení pohledávek, ve kterém zároveň žalovaného vyzvala k úhradě částky v celkové výši 13 186,56 Kč, dále doklad o odeslání (podací lístek) a přehled úhrad žalovaného. K jednání se žalobkyně nedostavila, takže se zbavila možnosti být soudem poučena podle o nutnosti doplnění konkrétních tvrzení ve vztahu k poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy

a důkazních návrhů. V dané věci tak z ničeho nevyplývá, že by žalobkyně (její předchůdkyně) řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku 10 000 Kč, uhradil

1 250 Kč, dosud neuhrazená částka 8 750 Kč na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení. Soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení . Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s  vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaný skutečně vyčerpal,

a částkou, kterou žalobkyni uhradil. Tzn. žalobkyně se důvodně domáhá vrácení částky 8 750 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl, včetně úroku z prodlení v zákonné výši z této částky od 10. 2. 2020 (v návaznosti na výzvu k zaplacení) do zaplacení (výrok I. rozsudku), a to podle obecných ustanovení , zejména , dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (vládní ), neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku).

9. O nákladech řízení rozhodl soud dle tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 251 Kč. Soud vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do nároku na zaplacení 8 750 Kč s úroky, jak je uvedeno ve výroku

I. rozsudku (tzn. úspěch v 92 %) a neúspěch co do nároku na zaplacení 759,94 Kč s úroky, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku (tzn. neúspěch v 8 %). Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 84 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činila 1 489 Kč a skládá se ze soudního poplatku 400 Kč a z nákladů právního zastoupení 1 089 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměnu advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč, což je v souladu s ustanovením , v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově

i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému ISAS). V souladu s ustanovením vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), tj. o částku 189 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně, což soudu doložil. 84 % z částky 1 489 Kč představuje částka 1 251 Kč. V souladu s ustanovením je žalovaný povinen zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).