Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 156/2004

U S N E S E N Í

Podle s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. B., rozsudkem Obvodového soudu v Deggendorfu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2001, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu ze dne 13. 12. 2001, sp. zn. 1 Ns jug., a to pro trestný čin obzvláště těžké krádeže ve dvou případech podle , č. 1, , německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu v Deggendorfu, Spolková republika Německo, jenž nabyl ve spojení s výše citovaným rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu právní moci dne 21. 12. 2001, byl M. B. uznán vinným trestným činem obzvláště těžké krádeže ve dvou případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, § 25 odst. 2, § 53 německého trestního zákona, a to v podstatě na základě zjištění, že

1. někdy v době mezi 21.30 hod. dne 7. 11. 2000 a 2.00 hod. dne 8. 11. 2000, vnikl do hotelu W. B. 3 v Z. společně s dalšími dvěma osobami, a to poté, co jako hosté v lokále tohoto hotelu nechali nepozorovaně okno zevnitř bez zástrčky, aby jím mohli vniknout do budovy tohoto hotelu, kde vypáčili pokladnu a zásuvky výčepního pultu a zcizili odtud peněžní kazetu stříbrné barvy, mobilní telefon a peněženku s hotovostí ve výši 1.300,- DM, průkaz totožnosti, šekovou knížku, kartu nemocenského pojištění a řidičský průkaz poškozené H. H., fotoaparát Canon s taškou a dvě kožené peněženky s drobnými mincemi. Celková škoda způsobená krádeží se pohybuje ve výši přesahující 2.000,- DM a věcná škoda ve výši 50,- DM,

2. poté v obchodě s elektrospotřebiči J. G., v A.-M.- D.-S. 3 ve Z. vyrazili skleněnou výplň dveří a vnikli do prodejních prostor, kde pak odcizili 27 mobilních telefonů i s příslušenstvím, v úhrnné hodnotě kolem 12.800,- DM, přičemž věcná škoda na vchodových dveřích a prodejním pultu přesáhla částku 3.000,- DM.

Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně podle § 4 odst. 3 téhož zákona platí, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. B. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil poměrně velkou škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu a tím, že se jednalo o předem naplánovanou trestnou činnost spáchanou v součinnosti s dalšími osobami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již nezanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. září 2004

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík