Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1003/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, když dospěl ke shodnému závěru, že podkladové rozhodnutí není vykonatelné, jelikož nebylo povinné řádně doručeno. Vyšel ze zjištění, že vykonávaný platební výměr byl – po neúspěšném pokusu o doručení dne 25. 10. 2001, kdy adresátka nebyla zastižena – uložen 26. 10. 2001 na poště; podle jeho názoru však účinky doručení tím nastat nemohly. Právnickým osobám – uvedl odvolací soud – lze totiž písemnost doručit pouze postupem upraveným v , o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, a náhradní způsob doručení ve smyslu téhož zákona je tak vyloučen, ledaže se písemnost, která je určena do vlastních rukou, doručuje tomu, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat, tj. fyzické osobě (o takový případ, o němž pojednává zákona ve větě druhé, však v dané věci nešlo).

Oprávněná ve včasném dovolání namítla, že rozhodnutí obou soudů je založeno na nesprávném právním posouzení věci ( ). Ustanovení podle jejího názoru nelze „vnímat bez souvislostí“ s ustanovením , 2, a jestliže není zvláště upravena možnost doručení do vlastních rukou tzv. náhradním způsobem, je třeba se uchýlit k obecnému režimu podle tohoto předpisu.

Dovolání je podle ustanovení ve spojení s , odst. 2 přípustné, neboť otázku, jejíž řešení dovolatelka napadla (zda je platební výměr vykonatelný, byl-li jeho stejnopis doručen povinné náhradním způsobem, tj. uložením na poště), odvolací soud posoudil nesprávně, resp. v rozporu s rozhodovací praxí soudu dovolacího (srov. ).

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení , nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V projednávaném případě je podkladovým rozhodnutím platební výměr zdravotní pojišťovny, který – jsou-li splněny zákonné podmínky – lze vykonat podle předpisů o řízení ve věcech občanskoprávních (srov. , větu druhou, , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „ “/, ). Ustanovení , věty první, podřídilo – nestanoví-li jinak – rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vrácení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné, obecným předpisům o správním řízení. Jelikož předpoklady, za nichž se platební výměr stane po formální stránce vykonatelným, shora uvedený zákon neurčuje, je třeba odpověď na tuto otázku hledat v zákoně č. , o správním řízení ( ), ve znění zákonů č. , č. a č. , tj. ve znění účinném v době, kdy byl doručován (dále jen „ “).

Soud je vždy oprávněn před nařízením výkonu rozhodnutí přezkoumávat správnost potvrzení o vykonatelnosti, jímž opatřil rozhodnutí orgán, který je vydal (srov. , 2 ).

Podle ustanovení je rozhodnutí vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat (podat rozklad) nebo jestliže odvolání (rozklad) nemá odkladný účinek. Lhůta k podání odvolání je patnáctidenní a plyne ode dne oznámení rozhodnutí, nestanoví-li jinou lhůtu zvláštní právní předpis; rozhodnutí se účastníkovi řízení oznamuje doručením jeho písemného vyhotovení, přičemž den jeho doručení je dnem oznámení (srov. , , ).

Podle ustanovení se důležité písemnosti, zejména rozhodnutí, doručují do vlastních rukou. Postup při doručování písemností upravují ustanovení , 3, 4, , 2, 3 a , 2

Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u obecního úřadu a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl ( ).

Písemnosti, které jsou určeny orgánům nebo organizacím, se doručují pracovníkům oprávněným za orgány nebo organizace přijímat písemnosti. Není-li takových pracovníků, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za orgán nebo organizaci jednat ( ).

Z citovaných ustanovení se tady podává, že písemnosti určené právnickým osobám se doručují na adresu jejich sídla (popř. na jinou adresu, kterou pro účely doručení sdělila), přičemž doručované písemnosti přijímají pověření zaměstnanci, a není-li jich, osoby, které jsou oprávněny za právnickou osobu jednat (např. statutární orgán, vedoucí organizační složky, prokurista). Ustanovení však ve vztahu k ustanovení speciální právní normou není, neboť to, co každé z nich upravuje, je odlišné; první pouze vymezuje, kdo přijímá písemnosti doručované právnickým osobám, tedy kdo je oprávněn písemnost jménem právnické osoby s účinky řádného doručení převzít. Možnosti postupu podle ustanovení zákona tím logicky dotčeny nejsou.

Jestliže se tedy právnická osoba (adresát písemnosti, jemuž má být doručeno do vlastních rukou) v místě doručení (v sídle nebo na jiném místě, které pro doručení stanovila) zdržuje, avšak zastižena nebyla (zaměstnanci oprávněni přijímat písemnosti, popř. ti, kdo za ni jednají, nebyli při doručení k dispozici), lze písemnost uložit a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumět. Pokud si právnická osoba (opět prostřednictvím pověřených zaměstnanců, popř. těch, kdo za ni jednají) nevyzvedne písemnost v určené lhůtě, považuje se její poslední den za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Zdržováním se právnické osoby v místě doručení ve smyslu se rozumí, že v daném místě vyvíjí podnikatelskou nebo jinou činnost prostřednictvím svých zaměstnanců a jiných osob.

Shodně uzavřel Nejvyšší soud ve věci týchž účastníků v usnesení ze dne 29.4.2004, sp. zn. 1004/2003.

Odlišný názor odvolacího soudu tedy správný není, a dovolací důvod podle dovolatelka uplatnila oprávněně.

Dovoláním napadené rozhodnutí Nejvyšší soud tudíž zrušil; vzhledem k tomu, že důvody, pro které tak učinil, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je, a tomuto soudu věc vrátil k dalšímu řízení ( , 3 ).

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný ( , věta první, ).

O náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího, rozhodne soud v novém rozhodnutí ve věci ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. září 2004

JUDr. Vladimír Kůrka, v.r.

předseda senátu