Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Od 68/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Právní předchůdkyně žalobkyně Č. o. b., a.s. podala u Městského soudu v Praze návrh na vydání směnečného platebního rozkazu stanovícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku 66,000.000,- Kč s příslušenstvím, odměnu ve výši 1/3 směnečného peníze a nahradit náklady řízení.

Po podání námitek žalovanou proti Městským soudem v Praze vydanému směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 30.11.2001, č.j. -6, vyhověl jmenovaný soud návrhu žalobkyně a usnesením ze dne 7.6.2002 č.j. -32 připustil, aby na místo žalobkyně do řízení vstoupila Č. k. a. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28.1.2003 č.j. -41. Dovolání žalovaného proti tomuto usnesení bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8.10.2003 č.j. -61 zamítnuto.

Podáním došlým Městskému soudu v Praze 17.5.2004 žalovaná navrhla přikázání věci Krajskému soudu v Brně s odůvodněním, že vhodnost přikázání spatřuje ve skutečnosti, že v obvodu navrhovaného soudu má své nové sídlo.

Žalobkyně s tímto návrhem nesouhlasí. Poukazuje na to, že rozhodující skutečností pro určení věcné a místní příslušnosti je sídlo žalované v době podání žaloby (zahájení řízení), které bylo v obvodu Městského soudu v Praze. Mimoto i na předmětné směnce je jako místo placení uvedena Praha, tedy opět obvod Městského soudu v Praze ( ). Ani z ekonomických i jiných důvodů není vhodné přikázání věci Krajskému soudu v Brně, neboť není vyloučeno, že žalovaná opět změní své sídlo a tak by mohla opětovně žádat o přikázání věci jinému soudu. Vyslovila přesvědčení, že nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, když přikázáním věci by se zbytečně prodlužovalo jednání a neušetřily by se ani náklady řízení. Požaduje, aby byl návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně zamítnut.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Praze ) a Krajskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána ( věta první ) návrh projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení

Podle ustanovení může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty druhé mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji, K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (d, publikované pod č. ve znění ústavního zákona ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Okolnost, kterou označila žalovaná jako rozhodující pro svůj návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně, totiž změna sídla její „firmy“, neodůvodňuje průlom do výše citované ústavní zásady. Změna sídla právnické osoby po zahájení řízení je z tohoto hlediska nerozhodná, zvláště když, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku, žalovaná měnila sídlo mezi P. a V. na M. již dvakrát. Nejvyšší soud přihlédl i k tomu, že žalobkyně v podání ze dne 25.5.2004 s delegací vyslovila nesouhlas.

Nejvyšší soud proto návrhu žalované nevyhověl a věc podle ustanovení Krajskému soudu v Brně nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. září 2004

JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.

předseda senátu