Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 252/2004

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

Výše označeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byl změněn rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30.8.2001, č.j. -50, a to tak, že byl zamítnut návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci (z titulu dluhu na nájemném z nebytových prostor) částku 67.413 Kč,- se 16% úrokem z prodlení od 1.1.1999 do zaplacení. Zároveň byl změněn výrok o nákladech řízení tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím.

Odvolací soud se po doplnění dokazování znaleckými posudky ztotožnil s názorem žalovaného, že se žalobce dopustil jednání v příkrém rozporu s dobrými mravy a že nájemní smlouva, uzavřená mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem dne 1.11.1994, je právním úkonem absolutně neplatným podle ustanovení (dále „ “). Důvodem pro tento závěr byly především znalecké posudky VUT B. z let 1990 a 1991; odvolací soud z nich zjistil, že nemovitost, v níž měl žalovaný pronajaté nebytové prostory, vykazovala závažné stavebně-technické závady a to nejméně již od roku 1990. Ze strany znalců bylo již tehdy doporučeno vypracovat projekt sanačních prací, má-li objekt splňovat stavebně-technické požadavky. Stav objektu se poté ještě zhoršil, přesto však v roce 1994 žalobce uzavřel se žalovaným nájemní smlouvu na dobu 10 let, aniž by ho na stav nemovitosti a bezprostřední nutnost její rekonstrukce upozornil. Smlouvu pak žalobce jednostranně ukončil dne 3. 9. 1998 výpovědí. Žalobce mohl vzhledem k neplatnosti nájemní smlouvy eventuálně požadovat jen případný dluh z titulu bezdůvodného obohacení, to však – přes poučení soudem prvního stupně – neučinil.

Žalobce napadl rozsudek odvolacího soudu dovoláním. V něm namítl, že stav pronajatých prostor byl žalovanému dobře znám, a že žalovaný i po převzetí výpovědi v prostorách dále podnikal, ač byl seznámen s nutností jejich rekonstrukce. Přitom přestal platit nájemné a nevyužil možnosti požádat o slevu na něm. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil, z čehož by vyplynulo vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že žalobce, zastoupený podnikovým právníkem, podal dovolání včas ( , - dále „ “). Dovolání bylo přípustné podle , dovolací soud je tedy přezkoumával meritorně.

Dovolání není důvodné.

Z obsahu dovolání je patrno, že dovolatel je nespokojen s právním posouzením věci; lze tedy dovodit, že uplatnil dovolací důvod podle Dovolací soud je však striktně vázán konkrétním vylíčením dovolacího důvodu, jak plyne z ustanovení věty první Žalobce ovšem v dovolání brojí proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu – namítá vědomost žalovaného o stavu nemovitosti a pozastavuje se nad jeho chováním po převzetí výpovědi.

Přezkumná oprávnění dovolacího soudu jsou však omezena v tom směru, že (jak je patrno zejména ze znění i výkladu ) tento soud není oprávněn zasahovat do skutkového základu věci, jak byl zjištěn v řízení před nižšími instancemi. Předmětem mimořádného přezkumu dovolacím soudem je právní posouzení věci, a to především z hlediska aplikace a interpretace hmotného práva; jen v limitované míře se připouští přezkum dodržení procesních předpisů.

Z řečeného vyplývá, že dovolací soud byl povinen přijmout za východisko svých úvah ta rozhodná skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž (neupozornění žalovaného na stav nemovitosti) rezultoval právní závěr odvolací instance o neplatnosti nájemní smlouvy pro rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k závislosti tohoto závěru na skutkových zjištěních pak nebylo možné shledat právní posouzení věci nesprávným ve smyslu Poznamenává se současně, že se to – z hlediska logického skloubení argumentace v odůvodnění rozsudku – nejevilo ani důvodným; odvolací soud totiž dostatečně podrobně odůvodnil svůj závěr o rozporu konání žalobce s dobrými mravy a dostál tak judikatornímu požadavku, kladenému na něj např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2003, sp.zn. (Soubor rozhodnutí NS sv. 26, č. 2084).

Odvolací soud (a ani soud prvního stupně) nezatížil řízení ani procesní vadou neuplatněnou v dovolání, která by v důsledcích vyvolala zmatečnost rozhodnutí ve věci samé ( věta druhá ).

Dovolací soud proto dovolání žalobce zamítl (§ 243b odst. 2 věta před středníkem o.s..ř.).

Úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení o dovolání žádné náklady.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 24. září 2004

JUDr. Ludvík David, CSc.

předseda senátu