Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 305/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 9 497 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 497 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 412 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 000 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 573,65 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 823 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 497 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 412 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 000 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 573,65 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 823 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“).
2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 497 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 12. 9. 2017 její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, po posouzení způsobilosti žalovaného splácet úvěr uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 9 000 Kč. Žalovaný se poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 412 Kč zavázal vrátit do 13. 10. 2017. Žalovaný sjednanou částku nevrátil řádně a včas, a vznikla mu tak povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně také smluvní pokutu ve výši 497 Kč (0,1 % z dlužné jistiny denně ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. 14. 10. 2017, do 8. 12. 2017). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 s účinností ke dni 6. 9. 2018 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.
3. Podáním ze dne 28. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty v částce 497 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku v částce 2 412 Kč z důvodu nemožnosti prokázat posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. Soud proto postupoval podle § 96 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.).
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.
6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku dne 12. 9. 2017 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky v celkové výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 412 Kč do dne 13. 10. 2017 (prokázáno smlouvou o úvěru číslo přílohou číslo smlouvy - formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a listinou nazvanou anonymizováno číslo). Pro případ, že žalovaný částku nezaplatí včas, bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (viz čl. 5 odst. 5.1 smlouvy o úvěru číslo). příjmení ve výši 9 000 Kč byla připsána na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet dne 12. 9. 2017 (prokázáno výpisem z účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne 8. 8. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě žalobkyně s účinností ke dni 6. 9. 2018 postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky). Dopisem ze dne 21. 9. 2018 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (viz oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 4. 2. 2021 včetně podacího archu).
7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákon o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená
16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.
17. Zákon o spotř. úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost spotřebitele splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).
18. V posuzovaném případě žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému řádně posoudila jeho úvěruschopnost (naopak k výzvě soudu výslovně uvedla, že žádnými důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje a z tohoto důvodu vzala žalobu částečně zpět). Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky a úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. ve výši požadované žalobkyní. V tomto rozsahu soud žalobě zcela vyhověl (výrok II.).
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), zároveň však procesně zavinila částečné zastavení řízení (§ 146 odst. 2 o. s. ř.), náleží jí tak nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 60,16% nákladů řízení. Pro účely poměrné náhrady nákladů řízení bylo zohledněno i požadované příslušenství ve výši kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z nákladů na zastoupení advokátem, které představuje odměna za dva úkony právní služby ( (i) převzetí a příprava zastoupení a (ii) návrh ve věci samé) po 200 Kč a za jeden úkon právní služby po 100 Kč (jednoduchá výzva k plnění) podle § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d), odst. 2 písm. h) a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), a jeho hotových výdajů nahrazovaných v paušální výši 100 Kč za každý ze shora uvedených tří úkonů právní služby podle § 14b odst. 2 a. t. Dále jsou náklady právního zastoupení podle § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 168 Kč. Za částečné zpětvzetí žaloby (v rozsahu smluvního úroku a smluvní pokuty) nebyla odměna přiznána, neboť se jednalo toliko o reakci na nemožnost žalobkyně prokázat řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž uvedené mohla žalobkyně zvážit před podáním žaloby. Výše nákladů řízení žalobkyně činí 1 368 Kč a poměrná část 823 Kč.
20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody k jejímu prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti výroku I. a III. rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Proti výroku II. rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora