Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2030/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 14. 8. 1998, č.j. -16, kterým Okresní soud v Šumperku zamítl návrhy na odklad provedení a na zastavení výkonu rozhodnutí (nařízeného usnesením ze dne 2. 6. 1998, č.j. -4, k vydobytí pohledávky 590,- Kč srážkami z důchodu povinného). Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že předpoklady stanovené v , resp. ve znění účinném do 31. 12. 2000, splněny nejsou.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný (zastoupen ustanovenou advokátkou) dovoláním, jímž – vedle věcné nesprávnosti exekučního titulu a pochybení při provádění srážek – namítá, že mu bylo odepřeno právo jednat před soudem, neboť nebylo nařízeno jednání, a soud „ignoroval obsah jeho odvolání a rozhodoval na lžích.“

Nejvyšší soud věc projednal podle , ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále též jen „ “ (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravuje především ustanovení ; o žádný z případů zde uvedených však v projednávané věci nejde. Použitelnost ustanovení není dána proto, že usnesení odvolacího soudu není měnící, nýbrž potvrzující, a napadené rozhodnutí přitom nelze podřadit ani odstavci 1 písmenům b/ až f/ citovaného ustanovení (a tedy ani písmenu d/, jelikož sice jde o usnesení potvrzující, nikoli však takové, jímž by bylo potvrzeno usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudu).

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení , protože odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (odstavec 1/) a povinný návrh na vyslovení přípustnosti dovolání neučinil (odstavec 2/).

Zbývá posoudit, zda jsou splněny podmínky ustanovení , jež přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) spojují s takovými hrubými vadami řízení, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným; přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale až zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí.

Jelikož jiné vady dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu nevyplývají, je pro závěr o přípustnosti (a současně důvodnosti) dovolání rozhodující, zda je řízení postiženo vadou, na niž poukazuje dovolatel.

Podle ustanovení je dovolání přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu přiznává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.), přičemž není rozhodné, zda byla účastníku odňata možnost jednat před soudem prvního stupně nebo soudem odvolacím (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 1992, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3-4/1993 pod číslem 25). O vadu podle jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, tj. v činnosti, která vydání konečného rozhodnutí předchází (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/1998 pod číslem 27, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1998 pod číslem 49). Tak tomu je zejména tehdy, jestliže soud rozhodl bez nařízení jednání, přestože mělo být ve věci jednáno.

V řízení, které je upraveno v části šesté , platí, že soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon ( ). Pro řízení o odložení provedení výkonu rozhodnutí povinnost nařídit jednání nestanoví (srov. , ). Ve vztahu k řízení o zastavení výkonu rozhodnutí zákon rovněž obecnou povinnost nařídit k projednání věci samé jednání, k němuž je třeba předvolat účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba ( , , věta první, ), soudům neukládá (pouze spočívají-li důvody zastavení v nebo h/ , rozhoduje se zpravidla po předchozím jednání / /, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 8/1997 pod číslem 64). Návrh na zastavení výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu povinný opřel o ustanovení ; o takovém návrhu soud prvního stupně – v intencích ustanovení – může rozhodnout bez jednání.

Odvolací soud rovněž nepochybil, když o odvolání rozhodl bez jednání (podle k projednání odvolání není třeba nařizovat jednání, směřuje-li odvolání proti usnesení soudu prvního stupně).

Není-li dovolání přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je bez jednání ( ) podle ustanovení , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a , věty první (per analogiam), ; oprávněné, jíž by příslušela jejich náhrada, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. září 2004

JUDr. Pavel K r b e k , v.r.

předseda senátu