Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1059/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

I.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 4. 2004, sp. zn. , byl obviněný M. A. M. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák.

Obviněnému byl uložen podle § 250 odst. 3 tr. zák. a § 57 odst. 1, 2 tr. zák. trest vyhoštění na neurčito a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. trest propadnutí mobilního telefonu se SIM kartou a zajištěných finančních částek 19.950,- Kč a 1.450 EUR. Současně bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného nahradit způsobenou škodu ve výši 630.000,- Kč.

Proti tomuto rozsudku podal obvodní státní zástupce pro Prahu 1 v neprospěch obviněného odvolání, kterým napadl pouze výrok o trestu uložený obviněnému. Z podnětu tohoto odvolání Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. , napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušil a při nezměněném výroku o vině uložil obviněnému podle § 250 odst. 3 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání tří roků se zařazením do věznice s ostrahou podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. Dále mu podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. uložil trest vyhoštění na dobu neurčitou a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. trest propadnutí mobilního telefonu se SIM kartou.

II.

Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně JUDr. I. S. dovolání.

Dovolání podal pouze proti výroku o trestu z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle dovolatele je tento výrok v důsledku nesprávného právního posouzení v rozporu s ustanoveními § 23 a § 31 tr. zák., neboť podle přesvědčení obviněného nebyl naplněn především účel trestu. V další části dovolání obviněný zdůrazňuje, že nenapadl odvoláním rozsudek obvodního soudu, neboť neměl námitek proti výroku o vině a byl smířen i s uloženým trestem. Trest, který mu byl nově uložen rozsudkem městského soudu, není podle názoru obviněného v souladu se zájmy poškozeného, neboť znemožnil realizovat předsevzetí obviněného alespoň zčásti uspokojit nárok poškozeného. Obvinění má zato, že jako cizinci mu neměl být ukládán nepodmíněný trest odnětí svobody, nýbrž pouze trest vyhoštění, který by podle jeho názoru účel trestu splnil lépe. Obviněný spatřuje porušení zákona i v tom, že pro výkon trestu odnětí svobody byl zařazen do věznice s ostrahou, ačkoli obvodní státní zástupce se v podaném dovolání domáhal jeho zařazení do věznice s dozorem. Tímto postupem podle přesvědčení obviněného porušil městský soud ustanovení § 39a odst. 3 tr. zák. Závěrem dovolání obviněný navrhoval, aby Nejvyšší soud rozsudek městského i obvodního soudu zrušil a věc přikázal obvodnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí o trestu v souladu s jeho námitkami.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do data neveřejného zasedání Nejvyššího soudu písemně podle § 265h odst. 2 tr. ř. nevyjádřila.

III.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.

Poté se zaměřil na to, zda obviněným uplatněné námitky lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl.

V posuzovaném případě však obviněný v dovolání žádnou námitku směřující proti právnímu posouzení skutku neuplatnil. Jeho souhlasné stanovisko s výrokem o vině je zřejmé především z toho, že obviněný proti rozsudku obvodního soudu, kterým byl uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 tr. zák., nepodal odvolání. Své souhlasné stanovisko s výrokem o vině obviněný výslovně opakuje i v textu dovolání.

Obviněný sice v dovolání vytýká napadenému rozhodnutí nesprávné právní posouzení, ale z kontextu je zřejmé, že nesprávným právním posouzením obviněný rozumí uložení trestu, který podle jeho názoru neodpovídá ustanovením § 23 tr. zák. o účelu trestu a § 31 tr. zák. o výměře trestu.

K tomu Nejvyšší soud uvádí, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadat jen určitá rozhodnutí z důvodů taxativně vypočtených v § 265b tr. řádu. Mezi těmito důvody není žádný, jehož prostřednictvím by bylo možné vytýkat nepřiměřenost uloženého trestu z pohledu kritérií § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1 tr. zák., jak to činí obviněný. Výrok o trestu lze dovoláním napadnout prostřednictvím ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., které stanoví jako dovolací důvod, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Obviněný však takový dovolací důvod ve svém dovolání nejen nedeklaroval, ale nenaplnil jej ani uplatněnými námitkami. Pouze pro úplnost proto Nejvyšší soud konstatuje, že obviněnému nebyl uložen žádný druh trestu, který zákon nepřipouští, ani trest mimo trestní sazbu § 250 odst. 3 tr. zák. stanovenou v trestním zákoně na trestný čin podvodu, kterým byl obviněný uznán vinným.

IV.

Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že dovolání obviněného M. A. M. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a jako takové je podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný .

V Brně dne 23. září 2004

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vypracoval:

JUDr. Robert Fremr