Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 36/2021

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně, PSČ obec

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale pobytem adresa žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši částka a úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši částka a s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroků ve výši částka a úroků ve výši 26,28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka] a úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka] a s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroků ve výši [částka] a úroků ve výši 26,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částka s příslušenstvím. Žalobkyně tento požadavek odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Nedílnou součástí této smlouvy jsou také úvěrové podmínky. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového rámce částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 26,28 % ročně a sjednanými poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dne datum telefonicky pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění JISTOTA+, žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši částka měsíčně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr, zkoumala jeho kreditní skóre, kdy zkoumala především věk, anonymizováno stav, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení, rodinné postavení (vyživovací povinnosti, příjem partnera apod.), provedla kontrolu externích registrů příjmení s NRKI. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je ženatý, bydlí v nájmu, za bydlení platí částka, životní minimum členů domácnosti činí částka, jeho čistý měsíční příjem činí částka, čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti činí částka a splátky jiných závazků činí částka. V registru příjmení nebyly zjištěny negativní záznamy. Žalovaný čerpal celkem částka, v rámci splátek uhradil pouze částku ve výši částka. Žalovaný řádně a včas nehradil splátky úvěru, žalobkyně proto využila svého práva a celý dluh žalovaného ve výši částka ke dni datum zesplatnila, z toho přestavuje částka jistinu úvěru, částka poplatky (tj. poplatek za vedení účtu 4 × částka a poplatek za výběr z bankomatu 1 × částka), částka pojistné, částka náklady za vymáhání a částka jednorázovou smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši částka (tj. úroky z jednotlivých splátek a úroky ve výši 26,28 % ročně z částky částka od datum do datum, úroky ve výši 26,28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizované úroky z prodlení ve výši částka za období od datum do datum (z toho částka úroky z prodlení ze smluvní pokuty, částka úroky z prodlení z nákladů na vymáhání, částka úroky z prodlení z pojistného, částka úroky z prodlení z jistiny, částka úroky z prodlení z poplatku za vývěr z bankomatu, částka úroky z prodlení z poplatku za vedení účtu a úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení

2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud na základě provedeného dokazovaná učinil následující skutková zjištění:

4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu č číslo, ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce částka. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 26,28 % ročně, a to ve formě pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky. RPSN byla sjednána ve výši 34,58 %. Žalovaný se dále zavázal platit žalobkyni poplatky ve výši stanovené v sazebníku žalobkyně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka. Žalobkyně a žalovaný dále sjednali telefonicky pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši částka měsíčně. Žalovaný je důchodce, jeho měsíční příjem činí částka, příjem domácnosti činí částka. Žalovaný má základní vzdělání, je ženatý a nemá vyživovací povinnost k dětem. V databázi příjmení nebyly ke dni uzavření smlouvy evidovány žádné závazky žalovaného po splatnosti /viz smlouvu o úvěru na č. l. 15 – 16 spisu, záznam telefonátu v databázi ISAS, potvrzení na č. l. 40 spisu/. Žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky, žalovaný však své smluvní povinnost nedostál, když řádně a včas nehradil měsíční splátky. Žalobkyně proto využila svého práva a dluh žalovaného zesplatnila, a to dopisem ze dne datum. Dluh žalovaného činí částka na jistině úvěru, částka na poplatcích, částka na pojistném, částka na nákladech za vymáhání a částka na smluvní pokutě /viz výpis čerpání úvěru na č. l. 17 – 18 spisu, dopis ze dne datum na č. l. 19 spisu, podací arch na č. l. 20 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne datum /viz předžalobní výzvu na č. l. 21 spisu, podací arch na 22 spisu/.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše částka. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 26,28 % ročně, a to ve formě pravidelných měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka. Žalobkyně a žalovaný dále sjednali telefonicky pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši částka měsíčně. Žalovaný je důchodce, jeho měsíční příjem činí částka, příjem domácnosti činí částka. Žalovaný má základní vzdělání, je ženatý a nemá vyživovací povinnost k dětem. V databázi příjmení nebyly ke dni uzavření smlouvy evidovány žádné závazky žalovaného po splatnosti. Žalovaný řádně a včas nehradil měsíční splátky. Žalobkyně proto dluh žalovaného částka 578,95 zesplatnila. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Soud nemohl žalobkyni o povinnosti doplnit tvrzení a důkazy ohledně zkoumání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neboť soud toto poučení dává právě při jednání soudu dle ust. , 3 č. , , (dále jen „”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a poučit ji o následcích jejich nesplnění dle ust. , 3

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“) a dle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

15. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně sice chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, ani na jiné poplatky a smluvní pokutu. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaného (kapitalizovaného a běžícího) smluvního úroku, smluvní pokuty, poplatků nákladů za vymáhání a pojistného zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. Ohledně následku absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených po účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., tedy od datum soud uvádí, že pouhý jazykový výklad ust. § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (zejména vzhledem k druhé větě odst. 1 § 87) by mohl nasvědčovat, změnou textace oproti předchozímu znění zákona o spotřebitelském úvěru došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele, avšak dle názoru soudu se stále jedná o neplatnost absolutní

17. Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. (N 113/53 SbNU 409)). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. K výkladu právních norem Ústavní soud mj. též v usnesení svého pléna ze dne datum, sp. zn. , zdůraznil, že„ obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad (srov. např. nález sp. zn. , Sb.n.u. sv. 7, str. 87, , Sb.n.u. sv. 13, str. 131, , , , vše dostupné na webová adresa). Jinými slovy řečeno, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového.“

18. Zákon číslo Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Pro naznačené nerovné postavení smluvních stran je tedy na místě tuto nerovnováhu účinně v případě sporu vyvažovat. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele toto účinné vyvažování znemožňuje, ba naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková. Bez toho aniž by soud sám ex offo mohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky jejího porušení v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, je ochrana spotřebitele touto úpravou zamýšlená pouze iluzorní.

19. Tento náhled, odmítající relativní neplatnost jakožto nedostatečný nástroj ochrany spotřebitele, je dlouhodobě sdílen i judikaturou Ústavního soudu. Již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , bylo zdůrazněno, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv chápe Ústavní soud jako nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle (viz bod 41. citovaného rozhodnutí).

20. Soud má tedy za to, že v ust. zákona o spotřebitelském úvěru č. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek, a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. - 97).

21. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost úvěrové smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku ve výši částka odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny včetně zákonných úroků z prodlení z této částky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. o. z. ve výši dle ust. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 68,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,22 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,78 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

24. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 a platební místo dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na provedení exekuce podle , exekučního řádu.