Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 117/2021
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka a příslušenství s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne datum v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru (právnická osoba) smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy byly žalovanému při podpisu poskytnuty finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaný i přes upomínání neuhradil ničeho. Pro případ prodlení smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a dále poplatek ve výši částka za každou upomínku. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne datum, tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, smluvní pokuty za období ode dne následujícího po splatnosti, tj. od datum do datum v částce částka, poplatek za upomínání v celkové výši částka a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti, tj. od datum, do datum ve výši částka, a dále od datum (následující den po účinnosti postoupení pohledávky) do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Z předložené smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, poskytla žalovanému na základě takto uzavřené smlouvy spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši částka, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Úrok byl sjednán ve výši 0 %. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou sjednaly další povinnosti (smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, náklady ve výši částka za každou písemnou upomínku).
4. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu do datum, podle podacího archu byla upomínka odeslána dne datum na adresu trvalého bydliště žalovaného uvedenou shora.
5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dohodou ze dne datum s účinností ke dni datum, jak vyplynulo z potvrzení o přijetí platby. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.
6. Z formuláře„ KIZAP číslo“, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek právní předchůdkyně nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.
7. Žalobkyně netvrdila, že před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, nepředložila žádné listin y či jiné důkazy, kterými by splnění své povinnosti (respektive povinnosti právní předchůdkyně) úvěruschopnost žalovaného zkoumat ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, mohla prokázat.
8. Žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval, ve věci se nevyjádřil, netvrdil, že by cokoli na svůj dluh zaplatil.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
datum ve věci C číslo)
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Soud nemohl žalobkyni, která se z jednání omluvila, poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , ohledně povinnosti tvrdit a prokázat zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, přičemž takové poučení se poskytuje účastníkovi pouze u jednání, v opačném případě musí žalobkyně nést procesní následky své neúčasti.
14. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal v hotovosti při podpisu smlouvy částku částka, poskytnuté peněžní prostředky však právní předchůdkyni ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z., postoupena, dosud nevrátil, to ani sám netvrdil. Za situace, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod takového jednání soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka z titulu bezdůvodného obohacení na jeho straně.
16. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to od datum. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé odeslala žalovanému dne datum s určením splatnosti dne datum. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení.
17. Co do smluvní pokuty, nákladů upomínání a zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítl, jak uvedeno ve výroku II rozsudku.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 36,52 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 68,26 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,74 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , DPH bylo přiznáno podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. poté, co zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).